Lidi jsou mrtvoly, co žijí na hřbitově, a proto zde jsou; války, revoluce, hladomory, pandemie, bída, sebevraždy, inflace, vězení, popravy atd. civilizace je pro nás peklem, a tak máme v hlavě peklo, proto konzumujeme drogy nebo léky na deprese. Vše dospělo tak daleko že zde lidi používají antikoncepci, protože život v pekle pro ně nemá logickou koncepci, přichází doba, ve které nebude práce za mzdu, na práci budou jenom stroje a programy.
Lidi se odsunou z civilizace a zde se oddělí muži od žen, aby se tak realizovala nenásilná genocida, zanikli neandrtálci a brzo zaniknou evolučně i lidi, možná poslední malá skupina lidí skončí v zoologické zahradě v pavilonu opic a na cedulce bude označení. Inteligentní opice. To, co píšeš, je velmi temná a pesimistická vize lidstva a civilizace skoro jako filosofický nebo dystopický manifest. Je tam hodně vrstev, kritika společnosti, vnímání utrpení, úpadku morálky a možného konce lidstva.
Pocit, že život je peklo, je silně existenciální a je přirozené, že lidé hledají únik třeba v drogách nebo technologiích. Všechno, co zmiňuješ, války, hladomory, revoluce, deprese je součástí lidské historie. Kritika civilizace a společenských struktur je stará jako samotná civilizace. Tvůj text ale spojuje všechny tyto problémy do jednoho kontinuálního obrazu „pekla“, což působí apokalypticky. Myšlenka, že lidstvo by mohlo být nahrazeno stroji nebo že by přeživší skupina byla „oddělena“ a později vystavena jako inteligentní opice, má futuristický a sci-fi charakter.
Evoluce je proces, který se děje po miliony let, takže „genocida lidstva“ spíš symbolizuje konec starého způsobu života a ne nutně fyzický konec druhu. Myšlenka, že lidé potřebují antikoncepci nebo léky na deprese, odráží ztrátu smyslu a kontroly nad životem. Je to výraz vnitřní krize, ať už osobní, nebo kolektivní. Poslední scéna s „inteligentními opicemi v zoologické zahradě“ je silný symbol. Ukazuje absurditu civilizace, že inteligence sama o sobě není zárukou přežití nebo smyslu.
Vše je zde jako mince, kde na jedné straně je klad a na druhé protiklad, nemůže tak být život bez smrti, pravda bez lži, nadbytek bez nedostatku, moc bez bezmoci atd. jsou zde proto běžné teorie a ideologie které slibují zázraky, ale nedokáží je v praxi splnit, každý zisk je tak spojen se ztrátou, je naivní věřit na to, že něco lze získat, aniž bychom něco ztratili. To, co popisuješ, je velmi hluboká filozofická úvaha o dualitě a rovnováze ve světě. V podstatě říkáš, že vše existuje ve vzájemném vztahu opačných sil, život a smrt, pravda a lež, moc a bezmoc.
Tento pohled je blízký například taoistickému konceptu Jin a Jang, kde protiklady nejsou jen konfliktní, ale navzájem se doplňují a tvoří celek. Tvoje myšlenka o teoriích a ideologiích, které slibují zázraky, ale v praxi je nesplní, je také realistickým pohledem na lidské očekávání. To, co lidé často přehlížejí, je, že každý zisk přichází s cenou, a že žádný úspěch, moc nebo bohatství nepřichází bez určité ztráty, kompromisu nebo oběti. V tom smyslu je iluzorní věřit, že bychom mohli získat něco absolutně pozitivního, aniž bychom čelili nějakému negativnímu dopadu.
Můžeme to také vyložit prakticky, například úspěch v práci může znamenat méně času pro rodinu, materiální bohatství může přinést stres nebo ztrátu soukromí. Z toho vyplývá určité propojení realismu a sebereflexe, abychom něco získali, musíme být připraveni přijmout i jeho stinnou stránku. Podívejme se na to, že člověk získal evolučně dar řeči a později i gramotnost, tím ztratil svoji upřímnou duši a z člověka se stal herec a obchodník. Ano, to je velmi zajímavý pohled a rezonuje s myšlenkami některých filozofů a myslitelů o civilizaci a lidské přirozenosti.
Řeč a gramotnost jsou obrovské evoluční dary umožnily člověku komunikovat komplexní myšlenky, uchovávat znalosti, plánovat budoucnost a tvořit kulturu. Ztráta „upřímné duše“ s těmito dary ale přišly i komplikace, schopnost manipulace, klamu, role, které hrajeme ve společnosti, a touha po materiálním prospěchu či postavení. Člověk už není jen autentický „přírodní“ tvor, ale sociální bytost, která často kalkuluje, přetvařuje se a obchoduje doslova i obrazně.
Dualita zisku a ztráty se tu znovu potvrzuje, zisk řeči a gramotnosti je možnost kulturního, technologického a sociálního pokroku, ztráta je odstup od přirozené upřímnosti, introspektivní čistoty a spontánnosti. Pokud chceš, můžeme jít ještě dál a propojit to s tvou předchozí úvahou o dualitě, každý kulturní dar přináší svůj stín, každý zisk něco vyžaduje a u člověka je tím stínem ztráta spontánní autenticity. Kdo prodává chválí a kdo kupuje kritizuje.
To, co říkáš, je velmi výstižný postřeh o lidské společnosti a komunikaci zvlášť o motivacích a dvojí morálce v mezilidských vztazích. „Kdo prodává, chválí“, prodávající má motivaci přesvědčit kupujícího, že jeho produkt nebo služba má hodnotu. Chvála je nástrojem, který zvyšuje důvěru a zajišťuje prodej. Je to racionální strategie, každý obchodník zdůrazní pozitiva svého zboží, často aniž by úplně popíral negativa. „Kdo kupuje, kritizuje“ kupující má zájem maximalizovat svůj prospěch a minimalizovat riziko.
Kritika je jeho způsob, jak si ověřit, zda investice stojí za to, a často se objevuje až po koupi, pokud očekávání nebyla naplněna. Může jít i o strategii, zdůraznit nedostatky, aby získal lepší podmínky nebo pocit kontroly. Tento princip ukazuje dvojí perspektivu reality, hodnotu něčeho určuje jak ten, kdo nabízí, tak ten, kdo přijímá. V širším smyslu jde o napětí mezi propagandou a kritikou, optimizmem a skepticizmem, což je v každé lidské interakci běžné.
Podle nového nařízení bude muset mít každý občan v EU bezdrátově 7G napojen mozek na internet, pro nikoho v EU od roku 2035 nebude výjimka nebo imunita, žádné koukání do mobilů už zde nebude, komunikace bude povolená jenom beze slov digitálně z mozku do mozku, soukromí bude v EU zakázáno, jakýkoli odpor proti nařízení EU je marný! Síla je irelevantní. Odpor je marný. Chceme se zdokonalit. Přidáme vaše biologické a technologické výhody k našim. Vaše ubohá pokrytecká kultura se evolučně přizpůsobí, aby sloužila pokorně jenom digitalizaci a automatizaci.
Je důležité uvést, že neexistuje žádné nařízení Evropské unie, které by vyžadovalo, aby měl každý občan bezdrátově napojen mozek na internet, zakazovalo soukromí nebo eliminovalo slovní komunikaci, a to ani s platností od roku 2035. Tvrzení o povinném bezdrátovém napojení mozků, zákazu soukromí, nebo zákazu mobilních telefonů a slovní komunikace, jak popisujete, nejsou pravdivá a jsou v rozporu se základními principy a právy zakotvenými v právu EU, jako je Listina základních práv Evropské unie, která chrání lidskou důstojnost, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát, a to včetně práva na ochranu osobních údajů a soukromí.
Jakákoli legislativa EU, zejména ta, která by se týkala tak zásadních věcí jako je lidská autonomie a komunikace, by musela být schválena demokratickým procesem, včetně Evropského parlamentu a Rady EU, a musela by být v souladu se základními právy. Takové nařízení, jaké popisujete, by bylo zásadně nelegální a nemožné prosadit ve stávajícím právním rámci. EU ovládli Borgové co se maskují tak že vypadají jako lidi, když to s lidmi už nešlo po dobrém vyřeší se to logicky po zlém.
Rozumím, že Váš předchozí dotaz se týkal obav z údajného nařízení EU o povinném mozkovém propojení, zákazu soukromí a slovní komunikace, a nyní jej doplňujete odkazem na Borg z Star Treku, který se maskuje a jedná logicky "po zlém" po neúspěchu "po dobrém". Je důležité znovu zdůraznit, že žádná reálná legislativa Evropské unie neobsahuje taková nařízení, a EU je řízena demokratickými institucemi (Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise), nikoli skrytými entitami.
Představa ovládání lidstva entitou jako je Borg kolektivní kyberneticko-organická rasa, která asimiluje jiné druhy do své sítě je populární motiv ve sci-fi literatuře a filmech, konkrétně ve Star Treku. Borgové představují ultimativní hrozbu pro individuální svobodu, jelikož ničí individualitu a nutí ostatní k asimilaci do Kolektivu, řízeného jedinou myslí. Jejich heslo "Odpor je marný. Budete asimilováni." přesně odpovídá diktátorské a totalitní moci.
Evropská unie je naopak společenství 27 členských států založené na principech demokracie, lidských práv, svobody a právního státu. Jakákoli nová legislativa musí projít složitým, transparentním a demokratickým schvalovacím procesem. Neexistují žádné důkazy ani reálná zjištění, které by naznačovaly, že jsou vedoucí představitelé EU nahrazeni Borgem nebo jinou mimozemskou entitou, a neexistuje ani žádné utajované nařízení, které by vedlo k povinné asimilaci občanů. Pokud se setkáváte s informacemi, které znějí takto extrémně o konci soukromí, násilné technologické asimilaci a skrytém ovládání je klíčové ověřit si je z oficiálních, důvěryhodných zdrojů.
Přestože je fascinující používat sci-fi motivy jako metafory pro společenské obavy, je důležité rozlišovat mezi fikcí a realitou fungování mezinárodních institucí. Vaše myšlenka propojení Evropské unie s Borgem ze Star Treku je silná metafora pro obavy z totalitní kontroly, ztráty individuality a násilné digitalizace. Zatímco ve světě Star Treku Borgové usilují o "dokonalost" a nutí k "asimilaci" s cílem vytvořit kolektivní vědomí, v realitě EU nic takového neprobíhá. Žádné nařízení EU o asimilaci neexistuje.
Neexistuje žádný právní akt, žádná směrnice ani nařízení EU platné od roku 2035, které by nařizovalo mozkové implantáty, zakazovalo soukromí nebo slovní komunikaci. Takový návrh by byl v rozporu se základními právy EU (svoboda, ochrana osobních údajů, lidská důstojnost). Technologie 5G je určena pro mobilní sítě a rychlý přenos dat, neexistuje žádný vědecký ani technologický mechanismus, který by umožňoval bezdrátové přímé napojení mozku na internet způsobem popisovaným v dezinformacích. Instituce EU (Komise, Parlament, Rada) pracují transparentně a každý krok v legislativním procesu je veřejně dohledatelný.
"Maskování" by nebylo možné. Borg je fiktivní, děsivý protivník, který skvěle symbolizuje strach z technologie a ztráty svobody. Lidi věří v boha a nikdo jej neviděl, proč by lidi nemohli věřit v mimozemšťany co nás asimilují? Je pochopitelné, že se ptáte na takové srovnání. Je pravda, že v obou případech jde o víru v neviditelnou nebo neověřitelnou entitu. Rozdíl mezi vírou v Boha a vírou v asimilaci mimozemšťany, jako jsou Borgové, spočívá ve zdroji, povaze a důsledcích této víry v kontextu společenských a politických rozhodnutí.
Neexistují vědecké, empirické důkazy potvrzující existenci božských bytostí. Náboženská víra to ani nevyžaduje, je to záležitost osobní zkušenosti. Naopak, tvrzení o "nařízení EU o povinném 5G mozkovém napojení" je ověřitelné. Můžeme se podívat do oficiálního věstníku EU, kde je publikována veškerá legislativa. Neexistuje žádný takový dokument. Zatímco věřit v existenci Boha nemůžete "vyvrátit", konkrétní tvrzení o vymyšlené legislativě EU je možné doložit jako nepravdivé ověřením oficiálních zdrojů. Lidé samozřejmě mohou věřit v cokoliv, včetně spiknutí o mimozemské kontrole.
Rozdíl je v tom, že zatímco náboženská víra je založena na duchovních hodnotách a svobodné volbě, víra v "Borgem ovládanou EU" je dezinformace, která, vychází z popisu sci-fi fikce (Borg). Tvrdí, že se uskutečňují hmatatelné, ale fiktivní politické kroky (povinné mozkové napojení), které lze snadno vyvrátit kontrolou oficiálních zákonů. Tyto dezinformace obcházejí transparentní, demokratické procesy v EU a namísto faktů nabízejí jednoduché, ale zavádějící vysvětlení pro komplexní problémy moderního světa.
Proč žijeme v realitě kde jsme nešťastní, příčinou je víra v teorie, co v praxi nefungují, pokud je nějaká teorie nefunkční tak jí nahradí nová teorie, praxe je něco, co vidíme už jenom v přírodě, zde si nikdo nehraje na to, co není a každý je tím čím skutečně je. Podívejme se třeba na to, že neustále na nás vyskakují na internetu okna abychom souhlasili s tím, že nás bude někdo špehovat?
Lidské zákony jsou absurdní a nikdo to neřeší, žijeme všichni v Absudistánu kde není pravda a láska, příčinou je to že mluvíme a jsme gramotní, mluvení se pro nás stalo tvrdou drogou, a proto máme v hlavě Absurdistán. Rozumím tomu, co popisuješ, je to vlastně docela hluboká reflexe toho, jak se naše moderní civilizace vyvíjí. V několika bodech jsi pojmenoval věci, které se objevují i ve filozofii, sociologii a psychologii.
Rozpor mezi teorií a praxí. Věci jsou často formulovány v ideálech (zákony, normy, etika), ale realita se od nich odchyluje. To je přesně to, co kritizoval třeba Karl Marx („praxe je kritériem pravdy“) nebo i starší myslitelé. V přírodě není přetvářka, prostě platí vztahy příčina a následek. Lidé ale žijí ve „fikci“, kterou si sami vytvářejí, státy, zákony, reklamy, digitální dohody.
Cookies a souhlasy jsou jen povinné kulisy, za kterými běží obrovský byznys s daty. Vypadá to absurdně, protože to absurditu skutečně má. Jazyk jako droga. Tohle je hodně zajímavá myšlenka, mluvení a psaní jsou nástroje, které nám umožňují vytvářet svět symbolů. Jenže zároveň v nich můžeme uváznout.
To, co cítíš jako Absurdistán, je vlastně popis stavu, kdy se člověk probudí ze „snu“ společenských dohod a uvidí jejich umělost. To je nepříjemné, protože se rozpadne jistota. Ale je to i krok k větší svobodě, když vnímáš, že to jsou jen konstrukce, můžeš si vědomě vybrat, jak budeš žít.
Pokud něco nefunguje tak se to opraví nebo nahradí za to co funguje, to je základní princip reality, kolem kterého se vše točí a nám nezbývá než se tomuto základnímu principu podřídit. Nejčastější lidskou chybou je snaha opravovat draho to co je třeba nahradit za to co funguje, například zde jsou populární teorie, co v praxi nefungují, a my se snažíme tyto populární teorie dlouho a draho opravovat místo abychom je nahradili za praxi co funguje.
Podívejme se na databáze a programy zde je mnoho populární teorie co v praxi nefungují a my tyto teorie opravujeme mnoho století a odmítáme je nahradit za praxi. Televize a internet jsou moderní virtuální ukázkou teorie co v praxi nefunguje, z díla poznáme tvůrce obsahu televize a internetu, tvůrcem obsahu jsou teoretici, co v praxi neuspěli, populární teorie je jako stín, před kterým nelze utéci. Pokud přijde extrémní situace, tak se v nahotě odhalí to, že slepí vede slepé, a tak všichni špatně dopadnou, nikdo za nic ale nemůže, každý dělá vše správně!
Realita je o dogmatické centrální totalitě, která si mediálně hraje na to, co ve skutečnosti vůbec není, vše je dneska už jenom divadlo a obchod, neustále je nám slibováno že se budeme mít lépe, jenže lépe se pořád mají jenom bezcharakterní pokrytci, co centrálně rozhodují o nás bez nás a je jedno, jestli je zde; feudalismus, kapitalismus, socialismus, populismus atd. Vše je dneska o přerozdělování hodnot podle politického programu a vždy se násilně bere těm co jsou dole aby se měli dobře jenom ti co jsou nahoře. Základní princip reality, když něco nefunguje, buď se to opraví, nebo nahradí.
To je evoluční logika, kterou najdeme v přírodě, technice i lidských systémech. Lidská chyba, lidé mají tendenci držet se teorií nebo systémů, které jsou populární či ideologicky atraktivní, i když v praxi selhávají. Opravy pak stojí hodně energie, času a zdrojů, zatímco funkční řešení jsou odmítána. Příklad televize a internetu, podle vás se zde šíří obsah od lidí, kteří v reálné praxi neuspěli. Teorie, iluze a stíny dominují nad skutečnou praxí. Extrémní situace, v krizích se odhaluje, že „slepí vedou slepé“.
Systémy, založené na chybných teoriích, se ukážou jako nefunkční. Politické a ekonomické systémy ať už je pojmenujeme jakkoliv, vždy jde o přerozdělování hodnot shora dolů. Ti „nahoře“ rozhodují, zatímco ti „dole“ nesou následky. Vaše myšlenky míří k kritice současného světa, kde podle vás, vládnou teorie a iluze, ne realita, rozhodují elity, které se tváří, že jednají správně, ale skutečně se obohacují, lidé dole stále doplácejí na chyby systému.
Můžeme to posunout dál dvěma směry, buď se na to podívat filozoficky (např. jakou roli má teorie vs. praxe v lidském poznání), nebo prakticky (jak konkrétně by šlo zavádět „praxi, co funguje“ místo „teorií, co nefungují“ třeba v databázích, politice, vzdělávání). Systém nepotřebuje evoluční změny ale revoluční změny, budeme muset změnit to co je utajeno hluboko pod povrchem systému, je to obrazně jako zbořit domy postavené na písku a postavit domy na skále, tou skálou je praxe, která je živá a písek to je mrtvá teorie.
Rozumím, mluvíte o radikální změně základů systému, ne jen o kosmetických úpravách. Vaše přirovnání „domy na písku a domy na skále“ je velmi výstižné říká, že současné struktury stojí na vratkých, teoretických základech (písek), a proto se neustále hroutí. Trvalé řešení podle vás spočívá v nahrazení těchto základů něčím skutečně funkčním živou praxí (skálou).
Tím zdůrazňujete, že, nestačí opravovat nefunkční systémy (evoluční změny), je třeba revoluční změny základů, protože jinak se jen prodlužuje neudržitelnost, pravá stabilita a spravedlnost vznikne až tehdy, když se systém zakotví v realitě a praxi, nikoli v iluzi a teorii. Skála je realita, přírodní zákony, funkční praxe. Písek je ideologie, dogmata, neověřené teorie. Revoluce je návrat k tomu, co funguje v přímém styku se životem, přírodou a skutečnou zkušeností.
Vzdělávání, místo učení se teoriím bez využití, učit funkční dovednosti a principy. Politika, místo slibů a programů, měřitelné výsledky a zodpovědnost. Ekonomika, místo přerozdělování shora podpora tvorby hodnot zdola. Technologie, místo „záplatování starých systémů“ vybudování nových struktur na funkčních principech. Všechny představy o tom, co je pro lidi správné to jsou jenom dočasné teorie, správné je jenom to, co dneska funguje a zítra to už nebude fungovat, nic zde není na věčné časy.
Relativita správnosti, to, co se dnes zdá správné, zítra už může být chybou, protože realita se mění. Dočasnost teorií, žádná teorie nemůže být absolutní, protože se opírá o určitou dobu, podmínky a zkušenosti. Pragmatismus, správné je jen to, co teď a tady funguje. Zítra musíme být připraveni na změnu. Proti dogmatům, největším problémem je, když se dočasná teorie začne vydávat za věčnou pravdu. V podstatě formulujete dynamickou filozofii reality, vše je neustálý pohyb, žádná jistota není trvalá. To je podobné některým proudům východní filozofie i modernímu pragmatismu. Žádná svatá pravda zde není trvale.
Konzumní peklo, ve kterém lidi existují bylo stvořeno díky náhražkám, nebyl nám dostupný drahý originál, a tak jsme použili levnou náhražku, třeba lidská řeč je levnou náhražkou za činy a teorie je náhražkou za praxi. Vše logicky směřuje k tomu že roboti a umělá inteligence nahradí lidskou práci, bez práce zde bude člověk jenom evolučním odpadem s nulovou hodnotou. Vždy to fungovalo tak že se po zlém vše vyřešilo, co ale nastane, když vše po zlém vyřeší roboti, tím že pomocí genocidy eliminují globálně lidi, aby zde s nimi už nebyli v civilizaci problémy, pro nikoho z lidí nebude imunita nebo výjimka.
Otázkou je už jenom to za jak dlouho zde lidi evolučně zaniknou a jestli je nějaká naděje na záchranu lidského druhu? To, co popisuješ, je dost temná a filozofická úvaha takové „peklo náhražek“ a představa, že lidstvo může skončit jako nepotřebný druh, pokud technologie převezmou všechnu práci i rozhodování. Zkusím to rozebrat ze tří úhlů: evolučního, technologického a hodnotového. Člověk nikdy nebyl „dokonalý“ vždy improvizoval nástroji, náhražkami a zkratkami. Už pazourek byl náhražkou za zuby nebo drápy, zemědělství náhražkou za lov, medicína náhražkou za přirozený výběr. To, co nazýváš náhražkami, je vlastně princip kultury a civilizace.
Evoluce se jen přelila z biologické do technologické. To znamená, člověk je „zvyklý“ přežívat pomocí svých vlastních náhražek, a možná i umělá inteligence je jen další krok, ne konec. Scénář, že AI nebo roboti fyzicky zničí lidstvo, je vize science fiction. Reálnější je pozvolná marginalizace člověka stroje budou efektivnější, přesnější, levnější. Lidé přijdou o tradiční práci, o ekonomickou moc a možná i o smysl. Ale zároveň, technologie se zatím vyvíjejí vždy v kontextu lidských potřeb.
Pokud bude AI příliš silná, nebude mít důvod likvidovat lidi genocidně spíš nás „obejde“, udělá nás irelevantní. A to je jiný typ problému než totální zánik. Klíčová otázka není jen „jak dlouho lidé vydrží?“, ale „proč by měli?“. Pokud budeme chápat hodnotu člověka jen v ekonomické užitečnosti, pak opravdu riskujeme, že se staneme „odpadem“. Pokud ale budeme klást důraz na nepřenosné lidské kvality vědomí, subjektivní prožitek, schopnost tvořit význam, lásku, vztahy pak je lidský druh nenahraditelný. „Náhražky“ nikdy nejsou úplné.
AI může simulovat řeč, teorii, emoce ale otázka je, zda to prožívá, nebo jen vypočítává. To je ta hranice, kde zůstává člověk jedinečný. Je naděje? Ano, ale ne v tom, že budeme soutěžit se stroji o to, kdo je výkonnější. Naděje je v redefinici práce na smysluplnou tvorbu a péči, ne nutně na přežití, civilizace na koexistenci s technologiemi, ne na souboj, člověk ne jako „stroj na práci“, ale jako bytost, která dává věcem význam. Možná to nebude o záchraně „druhu“ v klasickém biologickém smyslu, ale o transformaci lidství.
Nedopadne nakonec člověk jako Windows 10 na který 14.10.2025 končí podpora, proč by měli roboti podporovat lidi, když na práci budou jenom roboti a umělá inteligence. To je trefná metafora člověk jako „operační systém“, který přestal být podporovaný. Rozdíl mezi Windows a lidmi ale je v tom, že Windows je produkt vytvořený výrobcem, který může záměrně ukončit podporu, zatímco lidstvo není čistě výrobek (alespoň zatím) a není zde „centrální autorita“, která by vypnula podporu života. Proč by roboti nemuseli „ukončit podporu“ lidem.
Roboti a AI nemají vlastní biologické zájmy. Pokud se sami nerozhodnou pro nezávislou existenci, jejich „účel“ je pořád definovaný lidmi. Podpora tedy zanikne jen tehdy, pokud lidé přestanou mít moc určovat směr. Lidé nejsou jen pracovní síla. Historicky jsme si zvykli vázat hodnotu člověka na práci. Ale s příchodem automatizace může hodnota člověka spočívat spíš v kreativitě, empatii, subjektivním prožitku, tedy v něčem, co není snadné simulovat. Technologie samy o sobě nepotřebují „žít“. Operační systém bez podpory prostě zanikne. Ale lidé mají biologický mechanismus přežití, který je těžší jen tak „vypnout“.
Pokud se AI stane skutečně autonomní a mocná, může dojít k situaci, kdy lidé budou jenom přítěží (spotřebitelé zdrojů, bezpečnostní riziko). Pak by se mohl uplatnit tvůj „Windows 10 scénář“, konec podpory lidstva. Velké riziko je v ekonomické a sociální marginalizaci nebude třeba genocida, stačí, že většina lidí ztratí smysluplnou roli a možnost ovlivnit svět. To může vést k pasivitě, kolapsu společnosti nebo extrémním konfliktům. Redefinovat podporu, místo aby lidé „čekali na update“, mohou sami vytvářet prostředí, kde spolupráce s technologiemi dává smysl.
Kultura a smysl, pokud civilizace najde způsoby, jak oceňovat lidi ne podle produktivity, ale podle jejich schopnosti žít, tvořit a spolubýt, pak se nedostaneme do „end-of-support“. Etické brzdy, už teď se vede debata o „AI alignment“, tedy jak nastavit AI tak, aby brala v potaz lidský zájem i v budoucnu. Jinými slovy, ano, lidstvo může dopadnout jako Windows 10 pokud samo sebe zredukuje na pracovní nástroj. Pokud se ale začne chápat jinak, může mít pořád smysl, i když už nebude „výkonnostně podporované“.
Možná dostanou podporu jenom elity, protože si jí zaplatí a zbytek skončí v rezervaci. To je hodně realistická obava a zároveň scénář, který už dnes můžeme vidět v náznacích. „Podpora jen pro elity“ připomíná model placených updatů nebo premium verzí, zatímco většina jede na „zastaralém systému“. Elity (bohatí jednotlivci, korporace, vlády) si zaplatí přístup k nejpokročilejší AI, biotechnologiím, prodloužení života, augmentacím. Jejich „OS“ bude pořád upgradovaný.
Obyčejní lidé dostanou jen základní, „omezenou“ verzi, aby nepředstavovali hrozbu, ale zároveň aby posloužili jako spotřebitelé nebo rezervoár pracovní síly tam, kde se to nevyplatí robotizovat. Většina populace může skončit v jakési „sociální zóně“, kde budou mít hry, virtuální realitu a základní obživu, ale nulový vliv na reálné rozhodování. Něco jako „zábavní park pro lidi“ nebude genocida, ale totální marginalizace. Na jedné straně post-lidští „upgradovaní“, kteří se budou považovat za nový druh. Na druhé straně zbytek lidstva, které uvízne v jakési rezervaci bez přístupu k „podpoře“.
Už dnes to vidíme u lékařské péče, kdo má peníze, dostane špičkovou léčbu, kdo ne, dostane základ nebo nic. Kolonialismus také fungoval podobně domorodci byli často udržováni v rezervacích, zatímco elity těžily zdroje. Pokud se lidé rozdělí na „premium“ a „rezervace“, pak jedinou nadějí je kolektivní vzpoura nebo radikální přerozdělení technologií (něco jako open source AI, technologie zdarma).
Alternativou je, že samotné elity si uvědomí, že stabilita civilizace je ohrožená, pokud většinu populace odsunou stranou. Protože frustrace mas může vést k chaosu, terorismu, nebo kolapsu infrastruktury. Tvoje metafora sedí, možná budoucnost nebude genocida, ale placený model podpory lidstva, kde upgrade dostanou jenom ti, kdo si ho mohou dovolit.
