Jak proměnit víno ve vodu podle Kouby
Věčné dilema je co je správné a co je chybné, nebo co je dobro a co je zlo, stanovujeme tak svatá pravidla a svaté normy ve snaze vědět a nechybovat, jenže tyto testovací teorie v praxi selhávají a tak zde jsou neustálé aktualizace nebo nové verze. Občas je zde veliká radost z nového poznání, ale tato radost nám dlouho nevydrží. To, co popisuješ, je možná jeden z nejstarších lidských paradoxů. Člověk vytváří pravidla, morálku, filozofie, náboženství, vědu i ideologie proto, aby získal jistotu aby věděl, co je správné a jak nechybovat. Jenže život je složitější než každá teorie. A když se teorie střetne s realitou, objeví se trhliny, výjimky a rozpory. Dobro a zlo nejsou jen pevné body, často se mění podle času, kultury, zkušenosti i moci. To, co jedna doba považovala za „svaté“, jiná generace odmítne jako omyl. Proto vznikají nové verze pravd, nové aktualizace morálky i nová vysvětlení světa. Když člověk něco objeví, na chvíli má pocit pevné půdy pod nohama. Ale mysl si ryc...