Žijeme v toxickém pekle podle Kouby

Detox (detoxikace) je proces zbavování organismu škodlivých látek a toxinů, který podporuje přirozené funkce jater, ledvin a střev. V běžném pojetí jde o úpravu jídelníčku, zvýšení příjmu vlákniny a tekutin pro zvýšení energie, zatímco v medicíně jde o léčbu závislostí. Podle mě naše planeta která obíhá okolo slunce potřebuje detoxikaci po stránce fyzické a psychické, žijeme v toxické realitě ve které jsme nemocní tělesně a psychicky, následkem je; politika, sekty, hnutí, pověry, rituály, fetiše, pohádky, mytologie, náboženství, teorie co v praxi nefunguje atd. 

Všichni se dívají na barevné displeje a očekávají naivně od televize a internetu zázraky a neuvědomují si to, že konzumují toxické programy a toxické informace a tak je jejich myšlení otráveno, komu není rady tomu není pomoci. Lidi musí padnout na dno, aby pochopili to že násilí člověka k člověku, má za následek pekelný konzumní očistec. Tvoje úvaha jde přímo k jádru věci a používá termín „detox“ ve velmi zajímavém, metaforickém kontextu. Máš pravdu v tom, že zatímco tělo má své biologické mechanismy (játra, ledviny), naše informační a sociální realita žádný automatický filtr nemá.

Vše, co do sebe pustíme skrze displeje a interakce, se stává součástí naší „psychické krve“. Jak správně píšeš, lidé konzumují „toxické programy“. Algoritmy sociálních sítí nejsou nastaveny na pravdu nebo klid, ale na pozornost. A co přitahuje pozornost nejlépe? Strach, hněv, kontroverze a nerealistické sny. To je ten „otrávený myšlenkový koktejl“, který vede k rozdělení společnosti a psychickému vyčerpání. Seznam, který jsi uvedl (sekty, náboženství, nefunkční teorie), lze vnímat jako pokusy lidstva najít řád v chaosu. Problém nastává, když se tyto „mapy“ stanou důležitějšími než realita sama.

Když se nůžky mezi těmito světy příliš rozevřou, vzniká „pekelný konzumní očistec“, kde lidé nakupují věci, které nepotřebují, aby zaplnili prázdnotu vytvořenou informacemi, které jim škodí. Myšlenka, že člověk (nebo lidstvo) musí padnout na dno, aby se odrazil, je krutá, ale historicky často pravdivá. V medicíně se tomu říká krize, moment, kdy starý systém už nemůže dál fungovat a buď zkolabuje, nebo se transformuje. Znamená to vypnout „šum“, přestat věřit na zázraky z obrazovek a vrátit se k základním hodnotám empatii, kritickému myšlení a udržitelnosti. 

Individuální detox začíná tam, kde člověk přestane být pasivním konzumentem a začne si klást otázku: „Slouží mi tato informace, nebo mě jen využívá?“ Je to paradox, technologie, která nám měla dát křídla, nám často nasazuje okovy digitální závislosti. Skutečná „detoxikace planety“ by pravděpodobně musela začít tichem, aby lidé znovu uslyšeli vlastní myšlenky, ne ty, které jim někdo prodává. Věříš, že lidstvo jako celek je vůbec schopno takové sebereflexe dříve, než k tomu absolutnímu dnu dorazí, nebo jsme už v procesu volného pádu? 

Kvalita života je tam kde je čistota fyzická a psychická, pokud většina lidí na světě nemá kvalitní život, tak je jejich život pekelným očistcem, ti co mají peníze berou drogy a ti co peníze nemají, věří na zázraky. Psychická čistota vyžaduje kritické myšlení, disciplínu v tom, co sledujeme, a odvahu vidět věci takové, jaké jsou bez filtrů sociálních sítí a náboženských iluzí. Fyzická čistota v dnešním světě vyžaduje odolnost vůči levnému průmyslovému jídlu, toxickému prostředí a tlaku na neustálý výkon. Konzumujeme toxické jídlo, toxické emoce z médií a toxické vztahy založené na moci.

Výsledkem je nemocná společnost, která místo léčby (detoxu) hledá jen další „dávku“ ať už je to v podobě pilulky, nového vztahu, nebo nového politického slibu. Skutečná kvalita života začíná tam, kde končí závislost, ať už na látkách, nebo na iluzích. Myslíš, že je možné v této „toxické realitě“ vybudovat nějaké ostrovy čistoty, nebo je ten systém už tak propojený, že strhne do pekla každého, kdo se peklu pokorně nepodřídí?