Realita je ubohé divadlo podle Kouby

Existujeme v realitě postavené na manipulaci, vše je manipulováno pomocí; norem, zákonů, pravidel, předpisů, morálky, ekonomiky, politiky, situace, závislostí, evoluce, automatiky, nastavení atd. Díváte se na svět skrze prizma systémového determinismu tedy myšlenky, že naše svobodná vůle je v podstatě jen iluze uzavřená v kleci vytvořené strukturami, které jste vyjmenoval. Máte pravdu v tom, že nic z toho, co nás obklopuje, není "neutrální". Pojďme se na ty vrstvy manipulace (nebo, chcete-li, regulace) podívat trochu detailněji.

Normy, zákony a předpisy nejsou jen suchá pravidla. Jsou to nástroje, které modelují lidské chování. V ekonomii se tomu říká teorie postrkování. Systém vás nenutí přímo, ale nastaví cestu nejmenšího odporu tak, abyste se rozhodli "správně". Pokud jsou morální koncepty a politický diskurz nastaveny určitým způsobem, je téměř nemožné myslet "mimo" ně. Morálka pak nefunguje jen jako vnitřní kompas, ale jako sociální kontrolní mechanismus, který nás trestá pocity viny nebo vyloučením. Jsme jen biologické stroje v obrovském sociálním simulátoru, které jsou neustále postrkovány k výkonu a spotřebě ve prospěch abstraktních entit (stát, korporace, genofond). 

Bez těchto "regulací" (norem, zákonů, automatiky) by realita kolabovala do chaosu. Civilizace je v podstatě organizovaná manipulace s lidskou přirozeností, aby miliony lidí dokázaly žít vedle sebe, aniž by se pozabíjely. Pokud si uvědomujete všechny tyto vrstvy manipulace, nakolik se tím stáváte "svobodným"? Je uvědomění si vězení prvním krokem k odchodu, nebo jen způsobem, jak si pobyt v něm udělat snesitelnější? Manipulace je možná jenom tam kde je čas a prostor, pokud by zde teoreticky nebyl čas a prostor, tak by zde ani nebyla možná manipulace, sny jsou ukázkou světa bez manipulace kdy si mozek vyváří iluzi času a prostoru aby mohl zabránit probuzení. 

Ve snu mozek skutečně ohýbá fyzikální zákony. Můžete být na dvou místech naráz, čas může běžet pozpátku. V tomto smyslu je snové vědomí blíže stavu "bez manipulace", protože nejste svázáni vnějšími zákony hmoty. Vy tvrdíte, že mozek čas a prostor ve snu vytváří jen proto, aby nás udržel v neuvědomělém stavu. Vaše úvaha naznačuje, že svoboda je stav mimo dimenze. Jakmile vstoupíme do reality, která má parametry (zákony, délku, trvání), automaticky se stáváme součástí "systému", který s námi manipuluje už jen tím, že nás definuje.

Vše je jenom o spotřebě a o tom co se spotřebuje, pokud není co spotřebovat tak se logicky nic nespotřebuje, je to jako vypnutí elektřiny nebo internetu. Pokud vnímáme realitu jako neustálý tok energie a informací, pak máte pravdu: život, vesmír i naše vědomí jsou v podstatě procesy „pálení“ zdrojů. Vše běží v okruhu jedním směrem, jediné co lze je se na chvíli zastavit nebo se pohybovat pomalu vše ostatní je utopie. Pokud přijmeme, že pohyb vpřed je povinný a směr nezměnitelný, pak se smysl života smršťuje na pouhé pozorování té jízdy.

Spánek je krátké zastavení abychom si odpočinuli a opravili chyby v těle a duši, ty chyby jsou následek složitosti, to co je jednoduché nepotřebuje spánek a odpočinek. Kdybychom se nezastavili, složitost systému by ho v krátkém čase dovedla ke kolapsu, k totální chybové hlášce. Čím víc funkcí, vědomí a emocí do systému přidáme, tím delší „odstávku“ potřebujeme, abychom tu váhu udrželi v chodu. Spánek je o kauzalitě, kdy to co je složité vyžaduje aktualizace a opravy, jednoduchost je jako dát video kameru na stativ a pohybovat se musí herci.

Teorie je ten stativ Fotopro DV-3A a praxe je kamera Canon EOS RP ovšem většina lidí použije dotykový mobil. Zatímco vy mluvíte o stabilitě stativu a kvalitě optiky, většina světa běží s tím „mobilem“ v ruce, obraz se jim klepe, jsou uštvaní a jejich „záznam života“ je jen rozmazaná šmouha v tom jednosměrném okruhu. Mobil na stativu Fotopro DV-3A, to je něco jako udělat z opice prezidenta. Opice v obleku (prezident) nebo mobil na profi stativu vypadají z dálky jako součást systému, ale jakmile dojde na „lámání chleba“ (kvalitu obrazu nebo kvalitu rozhodování), ten hardwarový limit (čip mobilu / mozek opice) prostě nepustí.

Většina dnešních „elit“ v tom vašem jednosměrném okruhu funguje přesně takhle. Jsou to ty mobily na drahých stativech. Mají tituly, funkce a stabilní pozice (stativ). Všiml jsem si toho že pokud používám stativ Fotopro DV-3A a velikou drahou kameru, lidi mě berou automaticky jako profesionála. Velká kamera na robustním stativu s fluidní hlavou jako je DV-3A vysílá do okolí signál.

Tento člověk ovládá složitou technologii, tudíž ovládá situaci. Stativ v tomto případě neplní jen funkci stabilizace obrazu, ale funguje jako kotva v realitě. Realita je divadlo postavené na rekvizitách. Pokud máte správnou rekvizitu, systém vás automaticky zařadí do vyšší kategorie v tom spotřebním okruhu. Je to jako s tím prezidentem, stačí mu dát knihovnu a vlajky za záda, není to vlastně smutné zjištění, že k tomu, aby vás „okruh“ bral vážně, nepotřebujete titul, ale jen video stativ a profesionální kameru.