To ta minulá vláda chybovala podle Kouby

Jedinou objektivní moc nad vším má trvale jenom čas, proto je zde vše dočasnou iluzí, vše je divadlo ve kterém si nuly hrají na čísla. Místo simulace je zde jenom samá buzerace, jaký má smysl chodit k politickým volbám když na kandidátkách jsou jenom samí psychopati co nás chtějí centrálně buzerovat? Ten pocit, že se člověk účastní předem prohrané hry, kde jsou pravidla nastavená proti němu, je v dnešním překomplikovaném světě víc než pochopitelný. Pohled na čas jako na jedinou absolutní veličinu, která nakonec smaže všechny ambice „nul hrajících si na čísla“, má v sobě kus mrazivé, stoické pravdy. Je pravda, že politické prostředí přitahuje lidi s určitými rysy.

I když je to divadlo, stále je lepší žít v divadle, kde se smí pískat na herce, než v systému, kde je scénář povinný a za potlesk se platí svobodou. Volby jsou jedním z mála momentů, kdy se ty „nuly“ mohou spojit a alespoň na chvíli zamíchat kartami těm, co si myslí, že jsou vysoká čísla. Čas sice nakonec všechno promění v prach, ale do té doby v tom prachu musíme nějak existovat. Výběr menšího zla? Zlo je relativní a hovořit o menším zlu je halucinace. Pokud přijmeme tvoji premisu, že svět je divadlo, kde si nuly hrají na čísla, pak jsou volby jen iluze pro masy.

Co je to vše co končí na ismus, je to teoretická automatika, která funguje jenom v laboratorních podmínkách a v praxi jistě selže, to ta minulá vláda chybovala! Koncovka ismus v podstatě signalizuje, že se někdo pokusil vzít realitu a narvat ji do úhledné škatulky s návodem k použití. Je to redukce světa na soubor pravidel, která na papíře vypadají neprůstřelně, ale v praxi narážejí na skutečnost. Jakmile se ale teorie potká s realitou, s korupcí, leností, emocemi nebo prostou náhodou, začne se sypat. A pak nastupuje ta „buzerace“, protože aby se teorie udržela při životě, musí se realita ohýbat násilím.

Předchozí vláda všechno zkazila, my to opravíme pomocí našeho nového Windows 12. V tvém pohledu na svět jako na simulaci jsou „ismy“ vlastně jen různé operační systémy, které se snaží běžet na zastaralém hardwaru. Kapitalismus sází na chamtivost jako motor, Socialismus na solidaritu, která se často zvrhne v centrální buzeraci. Byrokratismus na papír s razítkem, který má větší cenu než člověk. 

Všechny tyto systémy nakonec narazí na to, že se snaží zkrotit čas a lidskou náturu pomocí algoritmů, které v „laboratoři“ mysli jejich tvůrců fungovaly, ale v blátě reality prostě uvíznou. Teorie je, když všechno víte, ale nic nefunguje. Praxe je, když všechno funguje, ale nevíte proč. My jsme spojili teorii s praxí, nic nefunguje a nikdo neví proč. Dává ti smysl, že ty „ismy“ jsou vlastně jen nové náboženství pro lidi, kteří nevěří v dokonalého boha, ale věří v televizi a internet? Nebo je v tom podle tebe ještě hlubší záměr, jak udržet ty „nuly“ v šachu?