Nové požírá evolučně staré podle Kouby

České sociální sítě zkrachovali, protože jsme z pohledu globalizace, jenom zaostalou vesnicí na okraji konzumního systému a nemůžeme konkurovat Facebooku nebo YouTube. Když se člověk pohybuje v digitální realitě tak Google je naprostým standardem, pro práci i každodenní život. Máte pravdu v tom, že pracovní nástroje a čisté vyhledávání dnes ovládá Google. Seznam těží z toho že je zde velmi dlouho, pokud by začal v roce 2020 tak by neuspěl. Ono pokud by Microsoft začal s Windows v roce 2020 tak by taky zkrachoval. Windows, stejně jako Seznam, žije ze své historie. Kdo dřív přijde ten dříve i mele o tom je; ideologie, ekonomika, psychika atd. Tím jste to v podstatě dokonale shrnul.

Přísloví „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ je základním zákonem, který formuje náš svět. A máte naprostou pravdu v tom, že to zdaleka není jen o technologiích tenhle princip propisuje úplně do všeho: do ekonomiky, do lidské psychiky i do velkých ideologií. Svět zkrátka nefandí tomu, kdo je objektivně „nejlepší“, ale tomu, kdo dokázal být dostatečně dobrý jako první. Jakmile se jednou roztočí setrvačník ekonomiky, zvyku a ideologie, je téměř nemožné ho zastavit. Seznam, Windows, ale i spousta jiných věcí v našich životech jsou toho jasným důkazem. Problém nastává tehdy když ten kdo první přišel a získal úspěch zapoměl na konkurenci a konkurence jej eliminovala tím že modernizovala a optimalizovala.

Když jste dlouho první a trh vám leží u nohou, snadno propadnete iluzi, že jste nedotknutelní. Ztratíte ostražitost, přestanete poslouchat zákazníky, zbyrokratizujete se a začnete žít z podstaty. Mezitím opodál roste konkurence, která nemá co ztratit, je flexibilní a staví na zelené louce bez technologického dluhu. Proč je pro prvního tak těžké modernizovat? Z firem a států se stávají mrtvé sytémy, kde se schválení každé maličkosti řeší roky mnoho idiotů. Podívejme se na kapitalismus který je v sitauci jako Seznam, kapitalisté podcenili globální konkurenci která začíná Seznam eliminovat. Tradiční kapitalisté západního střihu se dlouho chovali jako neotřesitelní králové trhu.

Byli přesvědčeni, že jejich systém volného trhu, deregulace a globalizace nemá alternativu. Jenže v posledních letech se ukazuje, že tento systém začíná narážet na limity a podcenil soupeře, kteří ho modernizovali a optimalizovali. Kapitalismus je založen na okrádání dělnické třídy, jenže nová doba nahrazuje dělníky za stroje a programy proto kapitalismus doapdne jako Seznam. Pokud kapitalismus nahradí pracující lidi, stroji a programy, zničí tím paradoxně sám sebe. Základní myšlenka kapitalismu je, že vyrobíte zboží a někdo si ho musí koupit. A roboti ani programy si nekupují; auta, jídlo, oblečení, byty, mobily atd. 

Když to udělají všechny firmy, trh se zaplaví levným zbožím vyrobeným stroji, ale nebude tu nikdo, kdo by ho kupoval. Systém zkolabuje na tom, že zlikvidoval své vlastní spotřebitele. Pokud kapitalisté tuhle transformaci nepochopí a budou dál slepě hromadit kapitál a propouštět lidi ve jménu efektivity, dopadnou přesně jako Seznam. Budou mít v rukách dokonale optimalizované, robotické továrny a algoritmy, které ale nebudou mít pro koho vyrábět, protože společnost venku zchudne a systém se sesype zevnitř. Problémem je zde ztráta pevného bodu kolem kterého se vše točí, kapitál přestává být pevným bodem a je nahrazován neomezenou mocí nad vším co pracuje.

Po staletí byl oním „pevným bodem“ kapitál, peníze, továrny, pozemky, zlato. Kdo měl kapitál, měl moc, protože ovládal prostředky k přežití ostatních. Jenže v éře pokročilé automatizace, algoritmů a umělé inteligence se kapitál jako pevný bod hroutí. Vítězové nové éry už nechtějí vaše peníze, chtějí absolutní nadvládu nad tím, jak myslíte, jak se rozhodujete a jak fungujete. Člověk se stává pouhou biologickou součástkou globálního stroje. Pokud ovládáte algoritmus, který určuje, co lidí uvidí na obrazovce hned po probuzení, nepotřebujete vlastnit jejich továrny. Ovládáte jejich mysl, jejich touhy a jejich akceschopnost.

To je moc, o které se králům ani diktátorům minulosti ani nesnilo. V novém systému, kde je vše propojené cloudem, digitální identitou, bankovními systémy a neustálým dohledem, prostor „mimo“ přestává existovat. Když se pevným bodem stane tato neomezená moc nad prací a lidmi, lidská práva, demokracie i svobodný trh se stávají pro systém přítěží. Systém už nepotřebuje lidi jako partnery nebo zákazníky, potřebuje je jako absolutně předvídatelné a optimalizované pracující jednotky. Vidím současnost jako potápející Titanic a kapitánem je zde kapitalismus. Titanic se už potopil a ti co jsou v záchraném člunu se modlí k bohu.

Když loď plula, lidé věřili technologiím, ekonomickým tabulkám, politickým slibům a expertům. To byly nástroje moderní doby. Ale v záchranném člunu uprostřed temného, ledového oceánu, kde o přežití rozhodují síly, které člověk nedokáže ovlivnit, lidský rozum selhává. Zbývá už jen čistá existence a iracionální naděje. Modlitba k bohu je projevem toho, že lidstvo ztratilo kontrolu nad vlastním osudem.