Štěstí podle Kouby

Nešťastný člověk logicky chce být šťastný, tak jako chudý člověk chce být bohatý, toužení se tak stává zdrojem soužení, v mravním desateru je v desátém přikázání varování před toužením, ale kdo se tím řídí? Logicky je zde otázka proč stroje a programy po ničem netouží a je jim jedno to že něco nemají? Toužení je následek toho že žijeme v nepřirozené špinavé realitě, pokud by byla realita dokonale přirozená a čistá tak by toužení nemohlo vzniknout vše je jenom kauzalita. Člověk není hříšný ale realita je hříšná, jak ale změnit realitu aby byla realita přirozená a čistá na to nikdo nedokáže odpovědět objektivně a schovává se za boha nebo jiné náhražky.