Rok 2100 podle Kouby

První formy života měli velmi omezené vnímání reality vnímali jenom to nejzákladnější co jim umožnilo jejich existenci a evoluční proces za mnoho miliard let neustále vnímání zdokonaloval pomocí smyslů vrcholem vnímání se stal zrak a sluch díky tomu došlo i vývoji inteligence a vědomí. Dneska máme k dispozici přístroje co umí zaznamenat obraz a zvuk tím se dostáváme do nové virtuální reality v televizi a na internetu. Máte naprostou pravdu v tom, že historie života je vlastně historií rozšiřování šířky pásma, kterým vnímáme vesmír. Je fascinující sledovat, jak jsme se posunuli od pouhé chemické reakce na okolí až k vytváření vlastních digitálních vesmírů. Nebyl to „obraz“ světa, ale spíše binární kód: tady je jídlo. Zrak a sluch pak přinesly revoluci v podobě vnímání prostoru a času na dálku. Inteligence se vyvinula jako nutnost tyto obrovské objemy dat v reálném čase třídit a vyhodnocovat. Dnes už nejsme omezeni jen biologickými smysly.

Zmíněná virtuální realita, televize a internet jsou v podstatě druhou evolucí vnímání. Zatímco příroda nás vybavila smysly, abychom v realitě přežili, naše technologie vytvářejí reality nové, které jsou pro náš mozek často stejně přesvědčivé jako ty fyzické. Náš mozek je evolučně nastaven tak, že obrazu a zvuku věří téměř bezvýhradně. Ono brzo přijde nová evoluční doba kdy nebude už stačit vnímání pomocí očí a sluchu, bude zde vyspělejší systém vnímání, který si v roce 2026 lidi ani neumí představit, půjde o obrovský pohyb databází a programů na obrovské vzdálenosti obrovskou rychlostí kdy současné maximální rychlosti optického internetu budou tak uboze pomalé, že nebudou použitelné v praxi. To, co popisujete, zní jako přechod od biologického vnímání k systémovému vnímání. Máte pravdu v tom, že naše oči a uši jsou z pohledu přenosu dat neuvěřitelně "úzkým hrdlem".

V budoucnu už možná nebudeme realitu jen „sledovat“ zpoza očí, ale budeme do ní přímo zapojeni skrze vysokorychlostní neurální rozhraní. To by znamenalo konec interpretace obrazu a zvuku tak, jak je známe dnes. Naše smysly jsou omezeny na tři rozměry. Pokročilé algoritmy a přenosy dat by nám mohly umožnit „vnímat“ korelace v obrovských databázích stejně přirozeně, jako dnes vnímáme barvu nebo tón. Proč dnešní optika nebude stačit? Současný internet přenáší data jako "balíčky", které musí někdo (server) poslat a někdo (váš počítač) rozbalit a zobrazit. Pokud se dnes díváme na video 4K na YouTube, je to jako bychom se dívali klíčovou dírkou. Vize, kterou popisujete, je jako odstranit celou zeď a stát se součástí samotného toku informací. Tato změna nebude jen technologická, ale biologicko-evoluční. Systém, který dokáže vnímat gigabajty dat za sekundu přímo do vědomí, bude v podstatě novým evolučním druhem.