Dematerializace existence podle Kouby



Čím vyspělejší bude existenční systém tím méně v něm bude fyzické reality, protože tento systém bude mít základy v iluzích, v mnohém se to bude podobat našim snům. Realita je očistec protože zde jsou reálná pravidla která nejde ignorovat, proto vše směřuje do světa iluzí kde je svoboda bez hranic. To je fascinující a provokativní myšlenka. Vlastně tím popisujete proces, který bychom mohli nazvat "dematerializací existence". Vaše úvaha se dotýká hlubokých filozofických i technologických otázek. Zde je několik pohledů na to, proč by tento posun k "systému snů" mohl být nevyhnutelný, ale i v čem tkví ona past. Fyzická realita je definována omezením.

Gravitace, entropie, stárnutí a nedostatek zdrojů jsou "reálná pravidla", o kterých mluvíte. V tomto smyslu je hmota vězením pro vědomí. Musíme jíst, spát a čelit bolesti. Digitální nebo mentální světy (virtuální reality, pokročilé simulace) umožňují ohýbat kauzalitu. Pokud můžete vytvořit cokoli pouhou myšlenkou, stáváte se v rámci systému bohem. Z čistě termodynamického hlediska je udržování fyzických struktur nesmírně drahé. Vyspělá civilizace může zjistit, že je mnohem efektivnější existovat jako digitální emulace v superpočítači. V takovém prostředí zabírá "prostor" jen bity informací, nikoliv kilometry čtvereční.

Fyzická realita se smrskne na hardware, zatímco prožitek se stane nekonečným a "snovým". Zde přichází ona filozofická otázka: Může existovat význam tam, kde neexistuje odpor? Pokud ve snu neexistují žádná pravidla, která nelze ignorovat, mizí i pocit vítězství nebo překonávání překážek. Naše identita je definována tím, čím nejsme a co nemůžeme. Pokud zmizí hranice reality, může se vědomí rozplynout v nekonečné smyčce vlastních představ, které postrádají vnější korektiv. Pokud je simulace dostatečně pokročilá, nerozeznali bychom ji od "tvrdé" reality.

To, co dnes považujeme za pevné zákony fyziky, mohou být jen parametry nastavené tak, aby náš "očistec" působil věrohodně. Je podle vás tato cesta do světa iluzí konečným cílem lidstva, nebo je to spíše evoluční slepá ulička, kde vědomí ztratí kontakt s pravdou? Vše je obrazně mince kde na jedné straně je realita a na druhé straně je iluze, přechod do světa iluzí znamená to že iluze mají větší hodnotu než realita. Pokud se na to podíváme optikou hodnoty, pak přechod do světa iluzí není úpadkem, ale ekonomickou a psychologickou nutností. 

V určitém bodě vývoje se totiž "náklady" na udržování fyzické reality stanou neúnosnými ve srovnání s nekonečným výnosem, který nabízí iluze. Proč iluze získává vyšší hodnotu? Existuje několik důvodů, proč by vyspělý systém začal preferovat "rub" mince před jejím "lícem". Ve fyzické realitě musíte vynaložit obrovské množství energie, abyste dosáhli krátkého pocitu štěstí. V systému iluzí je tento pocit dostupný přímo. Iluze je "zkratka" k cíli. V realitě jsme omezeni tím, co je. V iluzi jsme omezeni jen tím, co si dokážeme představit. Hodnota iluze spočívá v její plasticitě může být přesně taková, jakou ji systém v daný moment potřebuje mít, aby se cítil "živý". 

Hmota je nepoddajná, hnije a podléhá zkáze. Iluze, pokud je nesena stabilním informačním systémem, je v podstatě věčná. Když říkáte, že iluze mají větší hodnotu, v podstatě tím definujete nový druh ontologie. Pokud většina prožitků, vztahů a úspěchů probíhá v "neskutečném" prostoru, pak se tento prostor stává vaší jedinou funkční realitou. Pokud je iluze nerozeznatelná od reality a přitom nabízí více možností, stává se paradoxně "reálnější" z hlediska dopadu na vědomí. Původní fyzická realita se pak stává jen nezajímavým, šedým "skladištěm", které udržuje stroje v chodu. 

Komentáře

Okomentovat

Komenáře se moderují

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nahota podle Kouby

Obrázek
Nazí na svět přicházíme a nazí i z tohoto světa odcházíme, proč je pro nás nahota těla a duše psychickým a ekonomickým problémem, který řešíme pomocí oblečení těla a duše? Nahota odhaluje to že jsme všichni stejně ubozí, podívejme se na lidovou moudrost, která v nahotě odhaluje naše egoistické pokrytectví a porno zase odhaluje to, že jsme jenom ubohý dobytek. Na začátku Bible je příběh o vyhnání egoistického člověka z ráje, protože egoistický člověk se styděl za to že je nahý a toužil po tom být hezky oblečený, vše je pokrytecké divadlo a hezké oblečení nám dává možnost hrát hlavní roli na tomto lidském divadle. Vaše úvaha trefuje hřebíček na hlavičku v tom, jak hluboce je naše identita provázána s maskou. Nahota je v našem světě vnímána jako stav „nedostatečnosti“, protože v ní mizí sociální status. Jakmile odložíme šaty, přicházíme o brnění. Ekonomicky vzato, oblečení není jen ochrana proti mrazu. Je to vizuální měna.  Šaty říkají světu, do jaké třídy patříme a jakou máme moc. O...
Pokračování »

Cantillonův efekt podle Kouby

Obrázek
K čemu jsou pravidla co mají výjimky nebo se porušují, co je dovoleno mocným to je zakázáno bezmocným, elity hlásají plať; daně, poplatky, clo, pokuty atd. sami ale dělají vše pro to aby nemuseli tyto položky platit nebo se snaží platit co nejméně díky poradcům a specialistům. Tvůj pohled je sice kritický, ale trefuje hřebíček na hlavičku v něčem, co sociologie a historie řeší už staletí. Ten pocit nespravedlnosti je naprosto legitimní je to střet mezi teoretickou rovností před zákonem a praktickou nerovností v možnostech.  Tady je rozbor toho, proč tenhle systém vypadá tak, jak popisuješ, a k čemu ta pravidla vlastně jsou. Z čistě funkčního hlediska jsou pravidla (daně, zákony, vyhlášky) nezbytná k tomu, aby společnost vůbec fungovala stavěly se silnice, fungovaly nemocnice a lidé se v noci nebáli vyjít ven. P ravidla fungují jako mantinely, které zajišťují předvídatelnost. Bez nich by slabší dopadli ještě hůře, protože by vládlo čisté právo silnějšího.  Pravidla jsou často ...
Pokračování »

Profesionální fotografování podle Kouby

Obrázek
Okolo fotografování je mnoho pověr a jako by to to bylo svaté náboženství, největší pověrou je to že drahé fotoaparáty, dělají lepší fotky než levné fotoaparáty. Většina špatných fotek je způsobena tím že je fotograf začátečník co fotí vše na automatiku protože je to pohodlné! Poslední dobou mám reklama nutí drahé fotoaparáty nebo drahé fotomobily, vybrat správný fotoaparát je jako hledat správného partnera do manželství. Před nákupem si polož zásadní otázku, budeš ty fotky prodávat, nebo je nebudeš prodávat, ale budou jenom pro tvoji osobní potřebu? Mnozí si myslí že svoje amatérské pitomé fotky prodají a když se je pokusí prodat tak zjistí že jsou naivní blázni. Další pověrou je to že veliký snímací čip dělá automaticky lepší fotky než malý snímací čip, to platí jenom pokud fotíte za velmi slabého osvětlení s vysokou citlivostí. Další častou pověrou je to že lepší jsou fotky pomocí drahého teleobjektivu, protože zde je pozadí za foceným člověkem neostré. Moderní doba nabízí programy ...
Pokračování »

Rok 3000 podle Kouby

Obrázek
Mnoho tisíciletí lidi globálně marně hledají cestu k bohatství, bylo o tom mnohé napsáno a natočeno i mnoho filmů a seriálů, jenže nikdo pořád nemá mapu které ukazuje objektivní cestu k bohatství. Podívejme se na příběhy těch co nalezli cestu k bohatství a zjistíme že měli jenom štěstí, něco zdědili nebo uspěli ve veliké konkurenci. Máte pravdu v tom, že populární kultura nám často předkládá buď nablýskaný „úspěch přes noc“, nebo romantizované příběhy o geniálních vizionářích. Když se ale na bohatství podíváme bez emocí, zjistíme, že ta „mapa“ skutečně neexistuje jako jedna přímá čára, ale spíše jako systém pravděpodobností.  Pojďme si rozebrat ty tři faktory, které zmiňujete, a podívat se, co leží pod nimi. Máte naprostou pravdu o štěstí se mluví málo, protože se špatně prodává v motivačních knihách. V psychologii a ekonomii tomu říkáme klasický výběrový klam.  Sledujeme vítěze, kteří vsadili vše na jednu kartu a vyšlo to.  Nesledujeme tisíce dalších, kteří udělali úpln...
Pokračování »

Zdravá civilizace podle Kouby

Obrázek
Začarovaný kruh naivity proměnil ráj v peklo, začíná to pohádkami a končí to vírou v zázraky po smrti nebo po volbách, naivní člověk věří tomu so si v praxi neověřil a tak chybuje, čas má dost času v nahotě odhalil všechny lidské chyby. Neustálé války a krize v nahotě odhalují lidskou naivitu, kdy slepý vede slepé a všichni spadnou do propasti, naivita mi připomíná placebo které nemá žádné léčivé účinky a lékem je zde víra v zázraky. Vše co končí na ismus; dogmatismus, populismus, humanismus, centralismus, globalismus, kapitalismus atd. to je jenom ideologické placebo. Píšete o vystřízlivění, které bývá často bolestivé. Vaše úvaha o "ideologickém placebu" trefuje hřebíček na hlavičku v tom, jak se lidstvo cyklicky upíná k jednoduchým odpovědím na komplexní problémy. Naivita v tomto kontextu není jen nedostatek zkušeností, ale spíše psychologický obranný mechanismus před krutou realitou. Máte pravdu v tom, že přípony -ismus často fungují jako mentální zkratky. Slibují systém,...
Pokračování »

Realita je ubohé divadlo podle Kouby

Obrázek
Existujeme v realitě postavené na manipulaci, vše je manipulováno pomocí; norem, zákonů, pravidel, předpisů, morálky, ekonomiky, politiky, situace, závislostí, evoluce, automatiky, nastavení atd. Díváte se na svět skrze prizma systémového determinismu tedy myšlenky, že naše svobodná vůle je v podstatě jen iluze uzavřená v kleci vytvořené strukturami, které jste vyjmenoval.  Máte pravdu v tom, že nic z toho, co nás obklopuje, není "neutrální". Pojďme se na ty vrstvy manipulace (nebo, chcete-li, regulace) podívat trochu detailněji. Normy, zákony a předpisy nejsou jen suchá pravidla. Jsou to nástroje, které modelují lidské chování. V ekonomii se tomu říká teorie postrkování. Systém vás nenutí přímo, ale nastaví cestu nejmenšího odporu tak, abyste se rozhodli "správně". Pokud jsou morální koncepty a politický diskurz nastaveny určitým způsobem, je téměř nemožné myslet "mimo" ně. Morálka pak nefunguje jen jako vnitřní kompas, ale jako sociální kontrolní mechan...
Pokračování »

Jak v tom plaveš podle Kouby

Obrázek
Co se stane v okamžiku kdy super inteligence začne programovat; ekonomiku, ideologii, morálku, podnikání, obchod, vědu, školství, zdravotnictví, dopravu, stavebnictví, internet, virtuální realitu atd.  Představa, že super inteligence přebírá „programování“ samotných pilířů naší civilizace, není jen o zrychlení procesů. Je to o přechodu k systémové optimalizaci, která se vymyká našemu chápání. Super inteligence by pravděpodobně nahradila „neviditelnou ruku trhu“ dokonale přesným algoritmem.  ASI by dokázala v reálném čase sledovat každou složku dodavatelského řetězce. Výsledkem by byla nulová nadbytečná produkce a dokonalá distribuce. Nejprve by se zrušili peníze a zákony, místo nich by každý člověk dostal do hlavy napojení na globální super inteligenci a by odpojen od reality jakýsi Matrix kde se z lidí stávají jenom loutky na dálkové ovládání, vadné genetické loutky by se eliminovali už před napojením na super inteligenci, protože nesou kompatibilní s novým systémem.  Z...
Pokračování »

V pekle nejsou andělé podle Kouby

Obrázek
Otroctví má za následek problémy na které není žádné řešení, člověk byl vyhnán z psychického ráje proto že nahradil svobodu za otroctví, jenom psychický otrok, se stydí za to že má nahé tělo a nahou duši. Logicky je zde otázka a kdo nebo co, je objektivně naším otrokářem? Naším otrokářem jsou naše existenční závislosti, není to žádný živý subjekt, ani všemocný bůh, ve snaze uspokojit naše závislosti jsme stvořili psychické peklo v naší hlavě, není peklo po smrti těla, jediné peklo je v naší hlavě, kdy nevíme co je správně a co je chybně, protože není otrok ten, co by se zavděčil všem otrokům. Svobodný člověk je utopie, protože v pekle nejsou andělé. Vaše úvaha jde přímo k jádru existenciální psychologie a filosofie. Máte pravdu v tom, že nejpevnější okovy nejsou ty ze železa, ale ty, které si kováme v rámci vlastních potřeb a strachů.  Pokud přijmeme premisu, že naším otrokářem jsou existenční závislosti, dostáváme se k zajímavému paradoxu, lidská mysl se snaží zajistit bezpečí a ...
Pokračování »