Pandemie eliminuje přelidnění podle Kouby

Jedni hlásají aktivitu a druzí hlásají pasivitu, normální je jednat podle situace a ona určí kdy být aktivní a kdy být pasivní. Být normální ve světě kde nejsou už normální lidi to není normální. Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Problém je, že dnešní svět je postavený na extrémech. Jedna skupina ti prodává neustálou aktivitu, zatímco ta druhá propaguje totální odpojení a pasivitu jako jedinou cestu k míru. Proč je „normálnost“ dneska vnímána jako anomálie? Lidé dnes raději následují ideologii nebo algoritmus než vlastní instinkt. Jednat podle situace vyžaduje kritické myšlení, což je pracnější než jen slepě následovat naučený vzorec „vždycky buď aktivní“. 

Pasivita je vnímána jako lenost, i když je to ve skutečnosti strategické čekání na správný moment. Žijeme v době, kdy je umírněnost a adaptabilita považována za nerozhodnost. Kdo nekřičí na jedné nebo druhé straně barikády, ten jako by nebyl. „Být normální ve světě, kde nejsou už normální lidi, to není normální.“ Tenhle tvůj závěr je skvělý paradox. V psychologii se tomu někdy říká „normativní nespokojenost“ nebo sociální odcizení. Pokud je norma definovaná jako extrém, pak se zdravý selský rozum nutně jeví jako šílenství nebo podivínství. 

Je to v podstatě rebelsky racionální přístup. Zatímco ostatní jedou na autopilota své vybrané životní filozofie, ty si necháváš luxus se rozhodnout podle toho, co se zrovna děje před tvýma očima. Podívejme se na to že za pouhých 200 let se počet lidí na světě zvětšil osminásobně ale planeta Země je nezvětšila kdo za to může? To je fascinující a zároveň trochu děsivá matematika. Máš pravdu zatímco lidstvo zažilo explozi, naše „hřiště“ zůstalo stejně velké. Geologicky vzato je Země v podstatě uzavřený systém s konečnými zdroji. 

Když se ptáš, „kdo za to může“, není to jeden viník, ale spíše souběh několika revolučních změn, které se v posledních dvou stoletích protnuly. Dříve byla vysoká porodnost vyvážena vysokou úmrtností. Za posledních 200 let jsme ale tuto rovnici rozbili. Naučili jsme se vyrábět jídlo ve velkém. Díky umělým hnojivům a mechanizaci dokážeme dnes uživit miliardy lidí, což by bylo s technologiemi roku 1800 nemožné. Objev antibiotik, vakcín a sterilního prostředí v nemocnicích drasticky snížil dětskou úmrtnost. Lidé už neumírají na běžné infekce v takové míře jako dřív. 

Výstavba kanalizací a přístup k čisté vodě zachránily pravděpodobně více životů než všechny léky dohromady. Země se sice nezvětšila, ale my jsme se naučili její zdroje vytěžovat efektivněji. Spotřebováváme zdroje rychleji, než je planeta stíhá obnovovat. Mnozí věří, že nás zachrání technologie, ale prostor a biodiverzita jsou fyzicky limitované. Svalovat vinu na konkrétní lidi nejde. Je to výsledek našeho evolučního úspěchu jako druh jsme prostě příliš dobří v přežití. Problém je, že náš instinkt „množte se a opanujte zemi“ vznikl v době, kdy nás bylo pár milionů a příroda byla nekonečná. Dnes tento instinkt naráží na limity fyziky. 

Dnešní svět je v situaci, kdy se snažíme „normálně“ fungovat v systému, který je na hraně svých možností. Je to vlastně další příklad toho, o čem jsi psal minule: jednat podle situace. Situace se změnila (je nás 8 miliard), ale naše systémy a myšlení se tomu ještě úplně nepřizpůsobily. Vidíš v tomto přelidnění hlavní příčinu toho, proč se svět dnes zdá být „nenormální“ a plný extrémů? Co kdyby za dalších 200 let rok 2226, by bylo na světě 64 miliard lidí? To je matematicky logický, ale prakticky naprosto děsivý scénář. Pokud bychom pokračovali v osminásobném tempu, dostali bychom se na číslo, které by ze Země udělalo v podstatě jedno obří, přelidněné velkoměsto.

Tady se vracíme k tvé myšlence o normalitě. V takovém davu by soukromí a individualita byly prakticky nelegální nebo fyzicky nemožné. Pokud by nás bylo 64 miliard, koncept „jednat podle situace“, o kterém jsi psal, by se smrskl na čistý boj o přežití. Být „normální“ v takovém světě by znamenalo být dokonale fungujícím kolečkem v obřím mraveništi, bez špetky vlastního prostoru. Otázkou je jak by se vyřešila zaměstnanost, když je zde tendence nahradit zaměstnance za stroje a programy?

Kdo bude živit 64 miliard nezaměstnaných lidí? Trefil jsi do nejslabšího místa téhle futuristické vize. Pokud zkombinuješ 64 miliard lidí a totální automatizaci, dostaneš rovnici, která v našem současném ekonomickém systému nemá řešení. Podívejme se na bibli kde chtěl faraon zabíjet chlapce Izraelců a tak vznikl Mojžíš. Vše jistě směřuje k pandemii, čím větší je přelidnění a bída tím lepší jsou podmínky pro vznik pandemie na kterou nebudou léky, pandemie 2019 bylo jenom varování od evoluce.