Bible 002 podle Kouby

11

Je mi líto, že jsem je učinil.“ Noe však u GVKB nalezl milost. Noe byl mezi svými současníky spravedlivý a poctivý člověk. Noe věřil v GVKB. Noe zplodil tři syny: Sema, Chama a Jáfeta. Země však byla v GVKB očích zkažená a plná násilí. GVKB pohlédl na zemi a hle, byla zkažená! Každý smrtelník na zemi žil zkaženě. GVKB Noemovi řekl: „Se všemi smrtelníky je konec. Země je plná jejich násilí, a tak je zničím i se zemí. Postav si archu z cypřišového dřeva. Archu propleteš rákosím a zevnitř i zvenčí ji vymažeš smolou. Uděláš ji takto: archa bude 300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká a v arše necháš průzor a o loket výše ji zastřešíš; do boku archy také vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé a třetí patro. Hle, já sám způsobím na zemi záplavu vody, jež zničí všechny živé tvory pod nebem. Vše, co je na zemi, zahyne. S tebou však uzavřu smlouvu, a tak vejdeš do archy ty a s tebou tví synové, tvá žena a ženy tvých synů. Ze všeho živého, z veškerého tvorstva, přivedeš do archy po páru od každého druhu, aby přežili s tebou.

12

Bude to samec a samice z různých druhů ptáků, z různých druhů dobytka i z všemožných druhů zemské havěti. Z toho všeho k tobě přijde po páru, abys je zachoval naživu. Proto si opatři veškerou potravu, která se jí, a připrav zásoby jídla pro sebe i pro ně.“ Noe tak učinil; učinil všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal. GVKB potom Noemovi řekl: „Vejdi s celou svou domácností do archy. Viděl jsem totiž, že jsi přede mnou v tomto pokolení jediný spravedlivý. Ze všech čistých zvířat vezmeš k sobě po sedmi párech, vždy samce a samici; ze všech nečistých zvířat však jen po páru, samce a samici. Také z nebeského ptactva vezmeš po sedmi párech, vždy samce a samici, pro zachování jejich semene na zemi. Už za sedm dní totiž na zem sešlu déšť, jenž potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Vše, co jsem učinil, smetu z povrchu země.“ A Noe učinil všechno tak, jak mu GVKB přikázal.

13

Země byla zaplavena vodou, když bylo Noemovi šest set let. Kvůli té vodní záplavě vešel Noe do archy a s ním jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů. Ze všech čistých i nečistých zvířat, ze všech ptáků i ze všeho, co leze po zemi, vešli k Noemovi do archy vždy dva a dva, samec a samice, jak to Noemovi přikázal GVKB. Po sedmi dnech pak byla země zaplavena vodou. Stalo se to šestistého roku Noemova života, sedmnáctého dne druhého měsíce. Ten den vytryskly všechny prameny veliké propasti a nebeské průduchy se otevřely. Průtrž vod trvala na zemi čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Noe, jeho synové Sem, Cham a Jáfet, Noemova žena a tři ženy jeho synů vešli onoho dne do archy. Oni i všemožné druhy zvěře, dobytka, havěti lezoucí po zemi i ptactva, všichni ptáci a okřídlenci přišli k Noemovi do archy. Ze všeho, v čem je duch života, přišli po jednom páru. Z veškerého tvorstva přišel samec a samice, jak jim GVKB přikázal. A GVKB za ním zavřel.

14

Na zemi pak během čtyřiceti dní nastala potopa. Vody přibývalo, až nadnesla archu, takže se zvedla od země. Voda se na zemi mohutně vzdouvala, rychle jí přibývalo a archa plula po vodní hladině. Voda se na zemi vzdouvala stále mohutněji, až přikryla všechny vysoké hory pode vším nebem. A když byly hory přikryty, vzedmula se voda ještě o patnáct loktů. GVKB však pamatoval na Noema i na všechnu zvěř a dobytek, který s ním byl v arše. Nechal nad zemí vát vítr a voda se utišila. Prameny propasti i nebeské průduchy se zavřely a průtrž z nebe přestala. Voda začala ze země zvolna ustupovat a po sto padesáti dnech konečně opadla. Sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Ararat. Voda zvolna opadala až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor. Po čtyřiceti dnech Noe otevřel okno, jež v arše udělal, a vypustil havrana. Ten vylétal a zase se vracel, dokud voda na zemi nevyschla.

15

Potom vypustil holubici, kterou měl s sebou, aby zjistil, zda voda ustoupila z povrchu země. Holubice však nenašla místo, kde by mohla nohama spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť voda ještě pokrývala celý povrch země. Noe tedy vystrčil ruku, chytil ji a vzal ji k sobě do archy. Počkal ještě sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. Večer se k němu holubice vrátila a hle, v zobáku měla čerstvý olivový lístek! Tak Noe poznal, že voda ustoupila ze země. Počkal tedy dalších sedm dní, vypustil holubici znovu a už se k němu nevrátila. Šestistého prvního roku Noemova života, prvního dne prvního měsíce, začala voda na zemi vysychat. Noe tedy odsunul příklop archy, podíval se ven a hle, zemský povrch osychal. Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla země suchá. Tehdy GVKB k Noemovi promluvil: „Vyjdi z archy ty a s tebou tví synové, tvá žena a ženy tvých synů.

16

Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe veškeré tvory z ptactva, dobytka i havěti lezoucí po zemi. Ať se hemží na zemi a ať se na zemi plodí a množí.“ Noe tedy vyšel ven a s ním i jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů. Všechna zvěř, všechna havěť, každý pták, všechno, co se hýbe po zemi, vyšlo z archy podle svých čeledí. Noe tehdy postavil Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých zvířat a ze všeho čistého ptactva a obětoval na oltáři zápalné oběti. Když GVKB ucítil příjemnou vůni, řekl si v srdci: „Už nikdy kvůli člověku neprokleji zem, i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé. Nikdy už nepobiji vše živé, jako jsem to učinil. Dokud bude trvat země, nikdy nepřestane setba a žeň, chlad a horko, léto, zima ani noc a den.“ GVKB smlouva se stvořením. GVKB tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zem.

17

Ať z vás má strach a hrůzu všechna polní zvěř, všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny mořské ryby: jsou vám vydáni do rukou. Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny. Nesmíte však jíst maso, dokud je v něm život, totiž krev. Krev vašeho života budu rozhodně mstít. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Za lidský život budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť k obrazu GVKB učinil GVKB člověka. Ploďte se tedy a množte se, ať se vámi jen hemží zem, takto se na ní rozmnožte!“ Potom GVKB k Noemovi a jeho synům promluvil: „Hle, já uzavírám smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem i s každou živou bytostí, jež je s vámi s ptactvem, dobytkem i se vší polní zvěří se vším živým, co vyšlo z archy.

18

Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo už nikdy nebude vyhubeno záplavou vody. Už nikdy nenastane potopa, jež by zničila zemi.“ Tehdy GVKB řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám s vámi i s každou živou bytostí, jež je s vámi, pro všechna příští pokolení: Na oblak pokládám duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoli zahalím zemi oblaky a v oblacích se ukáže duha, připomenu si svou smlouvu s vámi i s každou živou bytostí, a už nikdy nepřijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo. Když se v oblacích ukáže duha, pohlédnu na ni, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou bytostí na zemi.“ GVKB Noemovi řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem učinil s veškerým tvorstvem na zemi.“ Farao tedy Josefovi řekl: „Měl jsem sen:

19

Stál jsem na břehu Nilu a hle, z Nilu vystoupilo sedm tučných a nápadně krásných krav a pásly se v mokřině. Náhle za nimi vystoupilo sedm jiných krav, churavých, nápadně ošklivých a tak vyhublých, že jsem takovou ošklivost v celé egyptské zemi ještě neviděl. Ty vyhublé a ošklivé krávy pak sežraly těch sedm prvních, tučných krav. A ačkoli je sežraly, nebylo to na nich vůbec znát, neboť byly stejně ošklivé jako předtím. A vtom jsem se probudil. V dalším snu jsem viděl, jak na jednom stéble vyrostlo sedm klasů, bohatých a pěkných. Náhle za nimi vyrazilo sedm klasů planých, hubených a sežehlých východním větrem a ty hubené klasy pohltily těch sedm pěkných. Vyprávěl jsem to věštcům, ale nikdo mi to neuměl vysvětlit.“ Josef tedy faraonovi řekl: „Faraonův sen je jeden a tentýž. GVKB faraonovi oznámil, co se chystá učinit: Sedm pěkných krav je sedm let, sedm pěkných klasů je rovněž sedm let je to jeden a tentýž sen.

20

Sedm vyhublých a ošklivých krav vystupujících za nimi je sedm let, stejně jako těch sedm prázdných klasů sežehlých východním větrem. Je to sedm let hladu. Jak jsem už řekl, GVKB faraonovi ukázal, co se chystá učinit. Hle, na celou egyptskou zem přichází sedm let veliké hojnosti. Po nich však na stane sedm let hladu, kdy se v egyptské zemi na všechnu tu hojnost zapomene. Hlad stráví celou zem. Tento hlad bude tak krutý, že předcházející hojnost nebude v zemi vůbec znát. A že byl ten sen faraonovi dvakrát zopakován, znamená, že ta věc je u GVKB jistá a GVKB ji brzy vykoná. Nechť tedy farao vybere rozvážného a moudrého muže a ustanoví ho nad egyptskou zemí. Nechť farao začne jednat. Ať ustaví nad zemí úředníky a během těch sedmi let hojnosti vybírá pětinu úrody egyptské země. Úředníci ať během těch nadcházejících dobrých let shromažďují všechny potraviny, ať uskladní obilí pod faraonovu pravomoc, uloží potraviny do měst a hlídají je.