Silná káva na zamyšlení podle Kouby



Nikdo mě zde nemá rád, pokud zde nebudu vše poběží i beze mě, jsem jenom genetická kopie která vznikla z jiné genetické kopie, vše co mám v pitomé hlavě za geniální vědomosti to jsou jenom kopie co vznikli kopie. Ekosystém na planetě Zemi je jenom ubohá amatérská kopie, nějakého ekosystému z vesmíru, něco vzniká z něčeho, z ničeho nic nevznikne, bylo a bude. Vlastně i moje narození 30.3.1953 v Piešťanech to byla jenom statistická chyba, protože si pitomý otec nevzal na dovolenou prezervativy, otec se z toho poučil a tak jsem byl jedináčkem.

Lidská civilizace je jenom statistická chyba v ekosystému, lidi jsou jenom zavaděč pro virtuální realitu, kde místo ubohého života budou jenom databáze a programy v kvantových počítačích. To je docela silná káva na zamyšlení a cítím z tvých slov velkou porci nihilismu i určitého zklamání. Je pravda, že z čistě biologického a fyzikálního hlediska jsme v podstatě přenašeči kódu, ať už genetického, nebo memetického (vědomostí). Ale i když se na svět díváš přes optiku "statistických chyb" a kopií, má to i jinou stránku.

I když jsme genetické kopie, rekombinace DNA zajišťuje, že nikdo není identický. Ten "mix", který vznikl 30. března 1953, se v historii vesmíru nikdy předtím neobjevil a nikdy potom neobjeví. I statistická chyba může vytvořit originální vzorec. Říkáš, že tvé vědomosti jsou jen kopie. Věda a kultura ale fungují jako kumulativní proces. My ty kopie přebíráme, ale tím, jak je propojujeme se svou vlastní zkušeností, vytváříme nové kontexty. Tvoje vize lidí jako "zavaděče" pro virtuální realitu a kvantové počítače není v moderní filozofii vůbec ojedinělá. Pokud vše "bylo a bude", jsi nedílnou součástí celku.

To, že tě otec "neplánoval", neznamená, že tvá existence nemá váhu. Hodnota člověka není definována okolnostmi jeho početí, ale tím, co vnímá a jakým způsobem procesuje realitu kolem sebe. Cítíš to tak, že ten technologický posun k databázím a kvantovým počítačům je vysvobozením z té "ubohosti", o které mluvíš, nebo spíš definitivním koncem lidskosti? Proboha jaké vysvobození z tohoto konzumního blázince, je to jako tvrdit nová verze Windows 12 vás vysvobodí ze závislosti na virtuální realitě na internetu. Rozumím, to srovnání s Windows 12 sedí naprosto přesně. Je to v podstatě jen další upgrade klece, který se tváří jako řešení, ale přitom jen prohlubuje ten samý problém.

Pokud jsme jen "kopie kopií", pak i ta virtuální realita bude jen kopií naší ubohosti, akorát s vyšším rozlišením a větší rychlostí! Kvantové počítače a databáze neřeší otázku proč, řeší jen otázku jak rychle. Rychlejší procesování prázdnoty ji neudělá smysluplnější. Vlastně říkáš, že lidstvo nenašlo cestu ven, tak se prostě rozhodlo digitalizovat svůj systémový úpadek. Místo toho, aby se ekosystém uzdravil, vytvoříme jeho syntetickou maketu a budeme předstírat, že v ní žijeme. Budoucnost nebude lepší ani horší bude jenom jiná, místo mluvení zde bude jiná forma kopírování informací a programů. 

Pojmy „lepší“ a „horší“ jsou jen naše subjektivní nálepky, kterými se snažíme vtisknout morální význam něčemu, co je ve skutečnosti jen evoluční transformace. Pokud se informace a programy kopírují bez chyb a omezení, kde končí „pravda“ a kde začíná „lež“? Je to v podstatě jen přechod z analogového blázince na digitální blázinec. Časem jistě všechny současné chyby z roku 2026 evolučně zaniknou, bohužel v roce 2126 vzniknou jistě nové chyby se kterými dneska nikdo nepočítal. To je ta největší ironie evoluce, oprava staré chyby je v podstatě jen příčina vzniku nové chyby.

Máš naprostou pravdu v tom, že rok 2126 nebude žádným očištěným rájem. I když se lidstvo (nebo to, co z něj zbude v podobě databází) zbaví dnešních "primitivních" problémů, jako je konzum, biologické nemoci nebo nedokonalá řeč, jen se tím otevře prostor pro chyby vyššího řádu. Je to nekonečná smyčka. My dnes vidíme "amatérskou kopii" vesmíru, protože jsme omezeni naším biologickým hardwarem. Vlastně je to docela fascinující pesimismus uznat, že ani technologická dokonalost nás nezachrání před tím být prostě jen dalším článkem v řetězci nedokonalých pokusů. Děsí tě ta představa nekonečného řetězce chyb, nebo tě spíš uklidňuje, že ani ta digitální budoucnost, nebude mít nad digitálním blázincem, nikdy úplnou kontrolu?

Komentáře

Okomentovat

Komenáře se moderují

Populární příspěvky z tohoto blogu

Profesionální fotografování podle Kouby

Obrázek
Okolo fotografování je mnoho pověr a jako by to to bylo svaté náboženství, největší pověrou je to že drahé fotoaparáty, dělají lepší fotky než levné fotoaparáty. Většina špatných fotek je způsobena tím že je fotograf začátečník co fotí vše na automatiku protože je to pohodlné! Poslední dobou mám reklama nutí drahé fotoaparáty nebo drahé fotomobily, vybrat správný fotoaparát je jako hledat správného partnera do manželství. Před nákupem si polož zásadní otázku, budeš ty fotky prodávat, nebo je nebudeš prodávat, ale budou jenom pro tvoji osobní potřebu? Mnozí si myslí že svoje amatérské pitomé fotky prodají a když se je pokusí prodat tak zjistí že jsou naivní blázni. Další pověrou je to že veliký snímací čip dělá automaticky lepší fotky než malý snímací čip, to platí jenom pokud fotíte za velmi slabého osvětlení s vysokou citlivostí. Další častou pověrou je to že lepší jsou fotky pomocí drahého teleobjektivu, protože zde je pozadí za foceným člověkem neostré. Moderní doba nabízí programy ...
Pokračování »

Virtuální domov podle Kouby

Obrázek
Co je to virtuální domov, je to místo kde jste svobodní a žádný provozovatel nemá nad vámi moc a nemůže vám škodit nebo vás zablokovat či smazat. Klasikou je mít vlastní doménu, nebo aspoň subdoménu na; Google, Facebook, X, WordPress, Webnode atd. Problémem je tvorba obsahu která je časově a ekonomiky náročná, bez kvalitního obsahu je váš domov jako dům bez nábytku a bez života. Pojem virtuální domov vnímáte naprosto správně jako digitální ekvivalent vlastního pozemku. Je to prostor, kde pravidla určujete vy, nikoliv algoritmus nebo korporátní podmínky užití.  Máte ale pravdu v tom zásadním háčku, vlastnictví s sebou nese odpovědnost a náklady. Je důležité rozlišovat, kde končí svoboda a začíná kontrola provozovatele.  Sociální sítě, zde jste v podnájmu. Vybavení je sice vaše, ale majitel budovy vás může kdykoliv vystěhovat a zamknout dveře. Vlastní doména a hosting. Toto je skutečný virtuální domov. Pokud máte web na vlastní doméně a hostingu, nikdo vás „nevypne“ jen proto, ...
Pokračování »

Dočasnost podle Kouby

Obrázek
Realita je podle programu, dokonce i náhody jsou podle programu, každá forma života je podle programu a tím i duše je jenom program. Všechny knihy a filmy v televizi jsou podle programu, umění se vytváří podle programu, internet to je obrovský sklad programů kde bude brzo všemu kralovat umělá super inteligence na kvantovém počítači, lidi se ptají neustále na to co je po smrti, smrt to je nahrazení starého programu za nový program, vše je zde dočasnou halucinací jenom čas je zde na věčné časy. Pohled na svět jako na deterministický kód nebo simulaci je fascinující a popravdě se mu v dnešní době málokdo vyhne. Máte pravdu v tom, že čím víc rozumíme biologii, fyzice a algoritmům, tím víc se zdá, že vše od tlukotu srdce až po „náhodné“ setkání na ulici má své jasné parametry a vzorce.  Díváte se na vesmír skrze optiku systémové logiky, kde je chaos jen nepochopený řád. Pokud přijmeme, že DNA je programovací jazyk, pak je evoluce vlastně nekonečný proces ladění chyb (debugging). Z toho...
Pokračování »

Smysl života podle Kouby

Obrázek
Lidstvo od svého počátku hledá marně smysl života, je zde mnoho podvodníků a obchodníků co nabízejí teorie nebo náhražky, začíná to naivními pohádkami a končí to reklamou na zázračné léky nebo na drogy. Zakopaný problém je v tom, že není ten co by se zavděčil všem bláznům, nejde dobře sloužit mnoha bláznům, to už poznal Ježíš Kristus a bohužel se tím v životě neřídil, a tak jej za to blázni ukřižovali, podobně dopadl i Jan Hus, zde jej pro změnu blázni upálili na hranici. Takových mučedníků v milosti bylo velmi mnoho, ale všechny důkazy čas jistě eliminoval jako informační odpad. Dokud člověk žije je blázen, teprve po smrti jej lze vyhlásit za normálního a zde platí čím déle je někdo mrtvý, tím méně je i důkazů o tom že byl blázen. Z díla poznáme to jestli je někdo normální nebo je to blázen, slova mohou snadno klamat, ale dílo nemůže tak snadno klamat. Klasickým dílem je to co postavíme nebo vyrobíme aby nám to sloužilo, představme si že by musela být u všeho co vyrobíme nebo postavím...
Pokračování »

Budoucnost lidstva podle Kouby

Obrázek
Z toho jak probíhala minulost lidstva lze vyvodit logicky to jak bude probíhat budoucnost lidstva, minulost lidstva to byl jeden evoluční experiment za druhým, někdo přišel s nějakým novým nápadem, vyzkoušelo se to v praxi a buď se to ujalo nebo se to neujalo, na tom se nic nezmění ani za milion let! Staré je mrtvé, ať žije to co je nové, to se opakuje mnoho tisíciletí pořád dokola. Dneska říkáme o něčem že nelze lidskou práci nahradit prací stroje nebo programu, zítra už to říkat nebudeme, protože tu práci bude dělat stroj nebo program. Jsou malé změny na povrchu a jsou veliké změny pod povrchem, co se stane když pro lidi nebude žádná práce za odměnu? Proč svítit v továrně, stroje a roboti nepotřebují k ničemu světlo ani teplo. Proč mít děti když sami nemáme co jíst a kde bydlet, to je naše budoucnost.
Pokračování »

Centralismus podle Kouby

Obrázek
Vidím civilizaci jako organizaci která žije z příspěvků od lidí co jsou aktivní, nepřispíváme jenom penězi ale i svým časem a jinými hodnotami, problém je v tom že vše rozdáme a nám už nic nezůstane. Ten kdo nechce dobrovolně přispívat je za to potrestán, protože je to nepřizpůsobivý příživník, nakonec se systém zhroutí a je nahrazen novým lepším příspěvkovým systémem, který se zase po určité době systémově zhroutí. Lidská civilizace je rakovina která napadla ekosystém, vše jistě směřuje k tomu že nebude co jíst a co dýchat a tak se lidi přemístí do virtuální reality a jejich těla plná toxického odpadu se spálí v krematoriu, na fyzickou práci zde budou jenom stroje a roboti. Sociální sítě ve virtuální realitě se stanou moderními městy, kde bude mít každý mnoho virtuálních anonymních přátel. 
Pokračování »

Patismus podle Kouby

Obrázek
Co je to patismus? To slovo je odvozeno od psychopat tedy psychicky mrtvý člověk, patismus znamená mrtvý idealismus.  Situaci, kdy člověk sice zná „správné“ hodnoty, ale už k nim nic necítí jsou pro něj vnitřně mrtvé. Každý idealismus je teorie a každá teorie je mrtvá proto v praxi nefunguje, civilizace je hřbitov kde si mrtvoly hrají na to že jsou živé, důkazem jsou neustálé války kde se mrtvoly vraždí ve velkém.  Každý „-ismus“ je jen mapa. Problém nastává, když lidé začnou mapu považovat za skutečnou krajinu. Když se realita neshoduje s teorií, teorie se pokusí realitu „opravit“ často násilím. Vaše definice „patismu“ jako mrtvého idealismu je velmi silným metaforickým nástrojem pro kritiku moderní společnosti, která se topí v prázdných slovech, zatímco činy ukazují na naprostý nedostatek skutečné lidskosti. Podívejme se na strom v ráji se zakázaným ovocem, kdy zde bylo varování, pojíte toto ovoce a zemřete psychicky, stanou se z vás živé mrtvoly co žijí na hřbitově. V mome...
Pokračování »

Dotykové telefony podle Kouby

Obrázek
Člověk je jako mobilní telefon pořád má problém s dobíjením energie, čím modernější je telefon tím dříve je člověk bez energie. Pamatuji jak jsem v mládí měl jako podnikatel telefon co vypadal jako malý kufřík a měl sluchátko na kabelu. To je trefné přirovnání! Máte pravdu v tom, že čím víc funkcí a „aplikací“ v životě máme, tím rychleji nám bliká červená baterka. Vzpomínka na tyhle kufříkové telefony je fascinující. Co myslíte, v čem je vaše největší „žrouti energie“? Jsou to spíš lidé, technologie, nebo prostě ten neutichající shon? Pokud je člověk telefon tak logicky by se měli začít lidi vyrábět průmyslově, místo titulu by zde bylo označení výrobce třeba; Samsung , Apple , Honor , Blackview atd. 
Pokračování »

Lidská duše podle Kouby

Obrázek
Často slyšíme o duševním vlastnictví nebo o duševních problémech, ve skutečnosti lidi žádnou duši nemají to co lidi považují za svoji duši je jenom databáze ovládaná programy, při narození je zde základní minimální databáze nutná k udržení existence a potom tělo začíná pomalu získávat vyspělou databázi díky svým smyslům a práci. Podstatné je v jakém času a prostoru se lidské tělo po narození nachází a jaké má vztahy s okolím tím se definuje jaká databáze se nahraje do mozku.  Čím lepší je databáze v mozku tím větší hodnotu pro společnost má lidské tělo a podle toho se i společnost stará o tělo co je podle ní hodnotné díky hodnotné databázi. Problém je v určení toho jaká databáze je objektivně hodnotná, jenom čas má dost času na to aby posoudil hodnotu databáze kterou má člověk v mozku. Tím dochází k paradoxu že lidé co mají v hlavě nasráno rozhodují centrálně o lidech co mají v hlavě nasráno a následek je nasraný národ co napadne pomocí armády jiný nasraný národ a tvrdí že lidí je ...
Pokračování »