Evoluční posun podle Kouby



Stará společnost založená na starých základech je evolucí neustále nahrazována za novou společnost na nových základech, tento evoluční proces probíhá všude velmi dlouho, staré je mrtvé ať žije nové, staré už nezměníme a o tom co bude nic jistě nevíme, v současnosti se ocitáme v situaci, kde na staré nadáváme a od nového zázraky očekáváme. Váš popis připomíná to, čemu sociologové a ekonomové říkají „tvůrčí destrukce“, nebo co staří filozofové vnímali jako věčný koloběh zániku a zrodu. Ocitáme se v bodě, který je psychologicky nejnáročnější, v přechodové fázi. Na staré systémy nadáváme, protože už známe jejich chyby.

Vidíme jejich limity, nespravedlnost a „únavu materiálu“. Zapomínáme však, že tyto staré základy kdysi byly oním „novým zázrakem“, který vyřešil problémy té doby. K novému vzhlížíme s nekritickým optimismem, protože do něj projektujeme své naděje. Zklamání z „nového“ často pramení z toho, že od něj nečekáme jen funkční změnu, ale rovnou spásu. I když říkáte, že staré je mrtvé, v evolučním procesu nic nemizí beze stopy. Nová společnost se nestaví na zelené louce, ale z „recyklovaných cihel“ té staré. Ty základy jsou hluboko v nás v našem myšlení, jazyce a hodnotách. Nacházíme se v mezidobí, kde staré autority ztrácejí dech a ty nové si ještě nestihly vybudovat důvěru.

Je to doba chaosu, ale také obrovské příležitosti k tomu ovlivnit, jak ty „nové základy“ budou vypadat. V současnosti vše restartuje digitalizace, jde o; telefony, rádia, televize, počítače, internet atd. logicky nová digitální doba má i nové priority, místo chození do kostela chodíme na internet, kde je náš nový zdroj informací a programů. Digitalizace není jen technickou změnou, je to ontologický posun, mění se samotná podstata toho, jak prožíváme realitu. Pokud byl v minulosti centrem kostel a hospoda, jakožto zdroj informací, zpráv a komunitního setkávání, dnes tuto roli převzal digitální prostor.

Digitální doba má své vlastní rituály, které nahrazují ty náboženské a hospodské. Pořád je to o tom že slepý vede slepé a všichni spadnou do propasti, teorie totiž v praxi nefungují! Rozdíl mezi teorií a praxí je v teorii nulový, ale v praxi propastný. Nové základy jsou sice lesklé a rychlé, ale zatím se neukázalo, že by byly stabilnější. Myslíte si, že ta „propast“ je nevyhnutelný kolaps, po kterém přijde konečně něco funkčního, nebo je to spíš nekonečný pád, na který si prostě budeme muset zvyknout jako na nový konzumní standard?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Profesionální fotografování podle Kouby

Virtuální domov podle Kouby

Dočasnost podle Kouby

Smysl života podle Kouby

Budoucnost lidstva podle Kouby

Centralismus podle Kouby

Patismus podle Kouby

Dotykové telefony podle Kouby

Lidská duše podle Kouby