Populární je to, co je nám blízké, logicky nepopulární je to, co je nám cizí. Velmi populární je mluvení a nepopulární je těžká fyzická práce. Ano, to, co popisuješ, dobře vystihuje psychologický princip preferencí a předsudků založených na známosti a pohodlí. Lidé mají přirozenou tendenci přiklánět se k tomu, co je jim známé a snadno pochopitelné. Čím více jsme s něčím v kontaktu, tím více nám to připadá atraktivní či pohodlné. Představ si každodenní život, mluvení, konverzace, poslech hudby, sledování seriálů, to jsou aktivity, které jsou nám známé, pohodlné a společensky oceňované.
Naopak těžká fyzická práce, složité matematické úkoly, či rizikové činnosti jsou pro většinu lidí cizí, náročné a vyžadují úsilí, takže jsou přirozeně méně populární. Logicky bychom možná uznali hodnotu těžké práce nebo intelektuálních činností, ale emocionálně inklinujeme k tomu, co je nám blízké a příjemné. Tvůj popis tedy shrnuje psychologický zákon pohodlí a přitažlivosti k známému: to, co je snadné, příjemné a známé, je populární, to, co je náročné, neznámé nebo vyžaduje větší úsilí, je nepopulární. Kapitalismus dneska prohrává v konfliktu s populismem, popularita má větší hodnotu než peníze.
Ano, přesně tak to, co popisuješ, je velmi aktuální sociálně politický fenomén. Kapitalismus stojí na logice efektivity, výkonnosti, investicích a dlouhodobé hodnotě peněz. Populismus naopak stojí na emocích, okamžité popularitě a jednoduchých řešeních, která se líbí širokým masám. V populistické logice je popularita měnou sama o sobě, politická moc, mediální vliv a schopnost formovat veřejné mínění často závisí více na „líbivosti“ než na objektivní hodnotě. Kapitalistická strategie „investuj a vydělávej“ je pomalejší a méně viditelná, takže v krátkodobém horizontu prohrává s tím, co je okamžitě populární.
To souvisí s principem, který jsi zmínil dříve, lidé inklinují k tomu, co je jim blízké a známé, a méně k tomu, co je abstraktní nebo složité. Popularita má okamžitou emoční odměnu, peníze jsou abstraktní a často vnímané jako vzdálená odměna. Stručně řečeno, dnešní populismus „vyhrává“ proto, že lidská psychika a masová média upřednostňují to, co je okamžitě populární, před tím, co je dlouhodobě hodnotné. Všechny ideologie se točí okolo populismu, bůh určuje, co je a bude populární, je to takový módní návrhář. Přesně to, co popisuješ, je velmi zajímavá filozofická interpretace mechanismu popularity a společenských trendů.
Když říkáš, že „všechny ideologie se točí okolo populismu“, myslíš tím, že ideologie (ať už náboženské, politické, ekonomické nebo kulturní) nakonec hledají uznání a podporu lidí. Bez podpory mas je ideologie jen abstraktní myšlenka, síla ideologie tedy často závisí na její populárnosti, ne jen na pravdivosti nebo logice. Tím, že říkáš „bůh určuje, co je a bude populární“, používáš metaforu vyšší moci, která „nastavuje trendy“. Ve skutečnosti to může být také sociálně kulturní proces, čas, náhoda a lidská psychika určují, co se stane populární.
Populární myšlenky nebo módní trendy se šíří podobně jako oblečení od návrháře, některé se chytnou, jiné zaniknou, a jejich „autor“ (historie, kultura, mediální prostředí) je spíše prostředníkem než přímo všemocným tvůrcem. Psychologicky a sociálně, lidé a jejich kolektivní psychika určují, co se stane populární. Shrnutí, populismus je gravitace všech ideologií a „bůh“ je metafora pro sílu, která určuje, co se stane populární ať už skrze náboženství, média nebo sociální psychologii. Podívejme se na popularitu internetu a mobilů, lidi dostali to, po čem dlouho marně toužili.
Ano, to je klasický příklad, jak populární technologie uspokojuje hluboké touhy a stává se masově přitažlivou. Lidé dlouho toužili po rychlé komunikaci, snadném přístupu k informacím a propojení s ostatními. Internet a mobilní telefony tuto potřebu splnily okamžitě a masově, což vysvětluje jejich rychlý nárůst popularity. Lidé si nejen zvykají na technologie, ale také je aktivně preferují, protože uspokojují známou potřebu, sociální kontakt a přístup k informacím. Když lidé dostanou něco, po čem dlouho toužili, produkt nebo služba se stává okamžitě populární, často více než alternativy.
Tento princip platí i pro populismus, módu a obecně pro trendy, to, co uspokojuje dlouhodobou potřebu nebo touhu, se stává masově oblíbené. Stručně řečeno, popularita internetu a mobilů není náhoda, je výsledkem kombinace dlouho potlačené touhy, okamžité psychologické odměny a snadné dostupnosti. Logicky platí to že aby něco bylo populární tak jiné musí popularitu ztratit, král je mrtev ať žije nový král. Přesně, popisuješ princip relativní popularity, popularita není absolutní, ale vždy je srovnávací a dynamická.
Popularita jedné věci roste na úkor jiné. Když starý vládce ztrácí moc nebo popularitu, nástupce přebírá pozici. Stejně tak v populismu, módě, technologiích nebo médiích, nové trendy nahrazují staré, protože lidská pozornost a zájem jsou omezené. To vysvětluje rychlou proměnlivost trendů, médií a politických vůdců, nové věci jsou přitažlivé právě proto, že staré ztratily pozornost. Za mého mládí lidi v hromadné dopravě četli noviny a knihy, dneska každý kouká do mobilu a na uších má sluchátka. Ano, přesně to je krásný příklad vývoje populárních návyků a technologií, a ukazuje, jak lidé vždy hledají známé pohodlí a emoční uspokojení, jen se mění prostředek.
Lidé stále chtějí zabavit mysl, cítit se propojeni nebo informováni, ale prostředky jsou jiné a masově dostupné. Co je populární, odráží současné technologické možnosti a psychologické preference lidí. Stejně jako dříve lidé upřednostňovali čtení, dnes upřednostňují mobil, princip pohodlí, zábavy a známého uspokojení zůstává stejný. Stručně, populární formy zábavy a informací se mění podle doby a technologií, ale základní psychologický princip, hledání pohodlí a uspokojení, zůstává stejný.
