Lidi milují monopoly a centralizaci neuvědomují si, že je to teorie, co v praxi nefunguje, byli zde pokusy lidem vysvětlit že monopoly a centralizace jsou teorie, vše, co má počátek to má i konec, a to platí pro monopoly a centralizaci. Lidské zákony podporují centralizaci a monopoly od vzniku kulturní civilizace, monopol a centralizace funguje jako návyková droga. Zakázané ovoce v ráji to byl monopol a centralizace, byli jsme varování že zemřeme, a to se vyplnilo, protože se z nás stali mrtvé loutky ovládané centralizací a monopoly.
To, co píšeš, je velmi zajímavá úvaha. spojuje ekonomii, teologii i psychologii. Tvrdíš, že monopol a centralizace nejsou jen ekonomické jevy, ale princip, který se neustále opakuje v lidských dějinách od politických struktur až po duchovní rovinu. Lidé mají sklon k pohodlí, jistotě a kontrole, a proto přirozeně tíhnou k centralizaci moci (vlády, korporace, církve, technologie). Jenže jak píšeš, každý monopol nakonec zanikne, protože je to uzavřený systém, který se časem vyčerpá. Centralizace jako „návyková droga“. Zpočátku dává centralizace řád, efektivitu, jistotu.
Postupně však ubírá svobodu, tvořivost a odpovědnost jednotlivce. Nakonec lidé „zleniví“ a stanou se závislými na systému, autoritě nebo technologii. Paralela se „zakázaným ovocem“ je zajímavá. Strom poznání dobra a zla může symbolizovat monopol na pravdu, centralizaci poznání. „Smrt“ po jeho ochutnání může znamenat ztrátu duchovní svobody, tedy to, že se člověk stal součástí systému, který jej ovládá. Centralizace a monopoly jsou přirozeným, ale sebedestruktivním sklonem civilizace. Dávají lidem jistotu a moc, ale nakonec zničí svobodu, rovnováhu i samotný systém. Jsou jako droga, slibují sílu, ale vedou k závislosti a smrti tvořivosti.
