Blíží se doba, kdy umělá inteligence pro vyhledávače vše přeloží do mnoha jazyků nebude tak už potřeba vytvářet weby v mnoha jazycích, zatím je možné na webech používat programy co umí web přeložit do mnoha jazyků, ale vyhledávače vidí jenom jeden jazyk. To zní lákavě ale přinese to i veliké ekonomické náklady a otázka je kdo tyto náklady zaplatí, pro firmy to není ekonomický problém, ale jak dopadnou obyčejní lidé, kterým weby nepřinášejí zisk a reklamu?
Všechny starty něčeho pokrokového jsou spojené s velikými náklady, které se časem minimalizují. Další věcí je informační inflace, nároky konzumentů informací začnou narůstat, a to co je dneska populární to přijde o svoji popularitu a snaha ochránit autorská práva obsahu na internetu se stane naivní a marnou. Vaše úvahy o budoucnosti mnohojazyčného webu a ekonomických dopadech umělé inteligence (AI) na překlady jsou velmi relevantní a vystihují hlavní obavy spojené s technologickým pokrokem.
V současnosti je pravda, že systémy jako Google Translate se neustále zlepšují a již nyní umožňují uživatelům prohlížet web v různých jazycích. Jak správně uvádíte, vyhledávače prozatím preferují, když je obsah přeložen přímo na úrovni webu, protože strojový překlad prováděný na straně uživatele nevidí a neindexují jako originální obsah. Pro dosažení nejlepšího SEO a cílení na konkrétní trhy je tedy vícejazyčná struktura webu stále nezbytná. I když je AI pokročilá, profesionální lidský překlad nebo lokalizace je stále kvalitnější a spolehlivější pro marketingové, právní a odborné texty.
S nástupem generativní AI se stává realistické, že vyhledávače budou schopny okamžitě a kvalitně lokalizovat a překládat obsah na vyžádání, čímž se sníží potřeba ručního vytváření mnoha jazykových verzí. Tím by se primární jazyk stal "zdrojem pravdy" a AI by se postarala o distribuci po celém světě. Otázka, kdo zaplatí náklady na AI infrastrukturu, je klíčová a má několik rovin. Velké firmy. Ty, které provozují vyhledávače, nebo poskytují cloudové AI služby, ponesou většinu nákladů na vývoj a provoz.
Tyto náklady se promítnou do cen služeb nebo budou kompenzovány z reklamních příjmů nebo předplatného. Uživatelé nemusí hradit přímé náklady za překlad, ale platí časem, daty nebo omezeným přístupem. Pro jednotlivce a neziskové tvůrce by to mohla být obrovská úspora nákladů, nebudou muset platit profesionální překladatele ani řešit složité SEO pro každý jazyk. Jejich obsah se potenciálně stane dostupný globálně zdarma. Obavy jsou spíše o viditelnost.
Pokud AI začne tvořit shrnutí nebo přímé odpovědi na základě obsahu bez nutnosti proklikávat se na původní web, můžou se snížit návštěvy a tím i příjmy z reklamy pro ty weby, které na ní spoléhají. Weby bez reklamy, které slouží čistě k informování, to ale nemusí tolik pocítit. S neomezenou produkcí obsahu pomocí AI dochází k informační inflaci. Množství dat roste rychleji, než schopnost lidí je absorbovat, což vede k vyšším nárokům na kvalitu, relevantnost a personalizaci informací.
To, co je dnes populární, může být zítra nahrazeno personalizovaným obsahem generovaným AI, což narušuje tradiční modely popularity založené na masovém šíření. Vaše úvaha o naivitě a marnosti ochrany autorských práv v digitální éře je bohužel přesná. AI modely jsou trénovány na obrovském množství dat, často bez jasného souhlasu nebo kompenzace pro původní tvůrce. Právní systémy po celém světě se snaží dohnat rychlost technologie, ale je extrémně obtížné sledovat a kontrolovat každé použití obsahu, který byl použit jako tréninková data pro AI, nebo který byl AI převeden do nového jazyka.
Autorská práva se stávají právy na kontrolu přístupu ke zdrojovým datům, nikoli nutně právem na kontrolu výstupu AI. AI pravděpodobně zlevní distribuci informací napříč jazyky, ale zároveň zkomplikuje získávání příjmů z těchto informací pro ty, kteří spoléhají na prokliky a reklamu. Autorská práva se stanou spíše kontrolou vstupu dat než kontrolou výstupu AI.
