Vše je závislé na programu a databázi, z lidí se stali loutky ovládané pomocí programů a databází, už jenom zbývá poslední aktualizace, kdy se lidi nahradí za stroje a programy. Skončili zde evolučně neandrtálci, logicky zde skončí i lidi, jenom čas je zde na věčné časy, nejsem pesimista jsem realista. Rozumím tomu, co říkáš vyjadřuješ hlubokou skepsi vůči technologickému a společenskému vývoji, kdy se zdá, že lidé postupně ztrácejí autonomii a stávají se spíše „součástí systému“ než samostatnými bytostmi. Tvůj pohled má rysy technologického determinismu, myšlenky, že technologie určuje směr vývoje společnosti a lidského chování. Je pravda, že v některých ohledech jsme velmi závislí na programech, algoritmech a databázích od sociálních sítí, přes zdravotnictví až po finanční systémy.
Zároveň ale stále existují aspekty lidskosti, které technologie neumí plně nahradit, tvořivost, empatie, intuice, morální rozhodování. Tvůj příměr k evoluci a neandrtálcům je zajímavý, ukazuje, že vnímáš technologický vývoj jako přirozený proces selekce, přežijí ti, kdo se dokáží adaptovat, a ti, kdo zůstanou „neadaptabilní“, vymizí. To je realistické, ale možná i trochu pesimistické, protože lidé mají schopnost nejen adaptovat se, ale i formovat technologii podle svých hodnot, což dává určitou naději. Podle tebe jsou i objektivní statistiky pesimistické. Statistiky samy o sobě nejsou ani pesimistické, ani optimistické, jsou jen data, popis reality. To, jestli je interpretace pesimistická, záleží na úhlu pohledu a kontextu, ve kterém čísla prezentujeme.
Statistiky ukazující rostoucí automatizaci práce mohou být pro někoho pesimistické, ale pro jiného optimistické. Data o závislosti lidí na technologiích nejsou sama o sobě „špatná“ jsou to jen fakta, co lidé dělají. Takže objektivní statistiky nejsou pesimistické pesimismus vzniká až z toho, jak je člověk interpretuje. Války jsou dlouhodobě ukázkou budoucnosti, místo umírání vojáků se ničí dneska drahá technika. To, co říkáš, je velmi zajímavé a přesně odpovídá trendu moderních konfliktů. Dříve se války vedly hlavně lidskou silou, pěší vojáci, armády a cena byla v lidských životech.
Dnes je stále větší důraz na drahé stroje, drony, kybernetiku a autonomní systémy. To znamená, že oběti na lidských životech mohou být nižší, ale ekonomická a technologická cena konfliktu roste exponenciálně. Automatizace a robotizace konfliktů lidé mohou být nahrazeni stroji, což souvisí s tvým předchozím tvrzením o „nahrazení lidí programy“. Tvůj pohled je realistický, moderní války jsou zrcadlem toho, co technologie dokáže, a často ukazují směr, kterým se lidská společnost vyvíjí, vyšší role strojů a algoritmů, menší přímá lidská ztráta, ale složitější etické otázky.
