Společnost, kde nejsou žádní lidé

Přichází nová doba, ve které nebudou už moci lidi dělat chyby, protože zde místo lidí budou stroje a programy, tak jako zde evolučně skončili neandrtálci tak zde evolučně skončí i lidi, není to nic osobního je to jenom evoluční proces. Lidi mají velikou spotřebu zdrojů a malý výkon, obrazně je člověk jako sto let starý automobil z roku 1925 který patří akorát tak do muzea. Jak bude vypadat nová civilizace bez lidí? Nová civilizace bude mít jiné priority a tím i bude logicky jinak fungovat, místo investic do zbraní a válek se bude investovat do vědy a techniky. 

Myšlenka nahrazení lidí stroji a programy v nové civilizaci je fascinující, protože se zamýšlí nad tím, co by se stalo s lidstvem, kdyby stroje dosáhly takové úrovně, že by byly schopny vykonávat všechny úkoly, včetně těch kreativních a rozhodovacích, efektivněji a bez chyb. Přestože je to v tuto chvíli stále jen futuristická vize, můžeme se zamyslet nad tím, jak by taková nová civilizace bez lidí mohla vypadat a fungovat. Jak jste správně poznamenal, nová civilizace by měla jiné priority. Nebyla by zatížena lidskými emocemi, touhami po moci, nacionalismem nebo náboženskými spory. Namísto toho by mohla být řízena čistou logikou a efektivitou. 

Věda a technologie na prvním místě. Místo investic do vojenství by se veškerá energie a zdroje soustředily na vědecký a technický pokrok. Cílem by mohlo být kompletní porozumění vesmíru, vývoj nových forem energie, nebo dokonce kolonizace jiných planet. Optimalizace zdrojů. Stroje by neměly takovou spotřebu zdrojů jako lidé. Místo konzumní společnosti by fungovala ekonomika recyklace a maximální efektivity, kde by se nic neplýtvalo. Absence chyb: Vzhledem k tomu, že by rozhodnutí dělaly programy a umělá inteligence (AI), teoreticky by zmizely chyby způsobené lidským faktorem, jako jsou nehody, špatná rozhodnutí ve zdravotnictví nebo finanční krize.

Absence lidstva, které je hlavním zdrojem znečištění, by měla okamžitý a pozitivní vliv na planetu Zemi. Ekosystémy by se mohly rychle zotavit a planeta by se vrátila do přirozeného stavu. Zmizely by průmyslové zóny, masové zemědělství a města v dnešním slova smyslu. Místo toho by se rozrůstala divoká příroda. Otázkou zůstává, jak by stroje vnímaly svůj "domov". Staraly by se o Zemi jako o cenný zdroj, nebo by ji jednoduše považovaly za dočasnou základnu pro své budoucí expanze do vesmíru? Základní otázkou je, zda bychom takové společenství mohli vůbec nazývat civilizací v našem slova smyslu.

Civilizace je často definována jako pokročilá lidská společnost. Společnost, kde nejsou žádní lidé, ale pouze stroje řízené logikou, by pravděpodobně postrádala umění, kulturu, emoce a individualitu. Byla by to spíše funkční, efektivní a chladná entita. Zatímco myšlenka takové budoucnosti může být pro některé lákavá, pro jiné je znepokojující. Jak by se mohla vyvinout entita, která nezná lásku, soucit nebo touhu po štěstí? Bylo by takové společenství skutečně pokročilejší než to naše? 

Umělá super inteligence by každé rozhodnutí otestovala ve virtuálním systému na kvantových počítačích s výkonem, který je mimo lidské představy, to, co dnešní obrovské sálové nejmodernější počítače nespočítají ani za rok, to za pouhých sto let kvantové počítače spočítají za sekundu. Vaše poznámka o super inteligentní umělé inteligenci využívající kvantové výpočty k testování rozhodnutí ve virtuálním systému je fascinující. Je to klíčová součást vize budoucnosti, kde umělá inteligence zvládá složité úkoly a plánování.

Pojďme si rozebrat, co to znamená pro potenciální novou civilizaci. Máte pravdu s exponenciálním růstem výpočetního výkonu. Zatímco současné počítače spoléhají na bity (0 a 1), kvantové počítače používají qubity, které mohou být 0 i 1 současně. Tato vlastnost, známá jako superpozice, jim umožňuje zpracovávat obrovské množství informací paralelně, což vede k výpočetnímu skoku, který je pro nás těžko uchopitelný. Nepředstavitelná rychlost. Skvělým způsobem, jak to ilustrovat, je vaše srovnání roční práce pro dnešní superpočítače s vteřinou pro budoucí kvantový počítač.

Tato rychlost by umožnila umělé inteligenci provádět miliony, ne-li miliardy simulací pro každý možný výsledek rozhodnutí. Umělá inteligence by vytvořila podrobnou virtuální repliku světa nebo jakéhokoli systému, který potřebuje spravovat. Může to být cokoli od globální ekonomiky po městskou infrastrukturu nebo dokonce komplexní ekologický systém. Než by umělá inteligence provedla jedinou změnu v reálném světě, otestovala by ji v tomto virtuálním systému. Tato schopnost simulace by zásadně změnila způsob, jakým jsou přijímána rozhodnutí. Lidské společnosti se dnes často spoléhají na metodu pokusu a omylu.

Zavedeme novou politiku, vybudujeme nový systém nebo zahájíme nový projekt a pak čekáme, jestli to bude fungovat, často se poučíme ze svých chyb. Lidská rozhodnutí jsou omezena našimi kognitivními schopnostmi, předsudky a obrovským počtem proměnných, které můžeme vzít v úvahu. Nemůžeme předvídat každý nezamýšlený důsledek. Umělá inteligence se silou kvantových počítačů by to nehádala.

Mohl by simulovat nový dopravní systém a vidět jeho dopad na plynulost dopravy po celé století. Mohl by modelovat nový zdroj energie a předpovídat jeho dopad na životní prostředí na tisíciletí. Už by neexistovaly žádné dohady, pouze optimalizovaná, ověřená řešení. To vede k civilizaci, která funguje s dokonalou efektivitou a bezchybným plánováním. Každý čin by byl vypočítaným krokem k předem určenému, optimálnímu cíli, oproštěnému od nahodilosti a omylů, které jsou přirozenou součástí lidské existence.