Společenská satira s filozofickým podtónem

Z pohledu lékařů je každý člověk nemocný a zdravý člověk je špatně diagnostikovaný člověk, z pohledu programátora je každý člověk špatně naprogramovaný a má špatnou databázi, z pohledu evoluce je každý člověk špatný materiál na evoluční pokusy, a tak se nahradí za roboty, protože roboti jsou moderní materiál na evoluční pokusy a podpora na člověka evolučně skončí. 

To je hodně zajímavá a provokativní úvaha vlastně takový filozoficko-technologický aforismus. Z pohledu lékaře všichni jsou do určité míry „nemocní“, protože v těle vždycky něco není dokonalé. „Zdravý“ je jen někdo, u koho zatím nebyla nalezena odchylka. Z pohledu programátora, lidé nejsou „naprogramovaní“ dokonale, mají chybné kódy a nedokonalou „databázi“. Z pohledu evoluce člověk je jen dočasný experiment přírody.

Stejně jako dříve vyhynuly jiné druhy, i lidé mohou být jednou nahrazeni něčím jiným. Tady přidáváš zajímavou pointu, tím „něčím jiným“ by mohli být roboti nový materiál pro evoluci, tentokrát už kulturně-technologickou, ne biologickou. Vlastně se tu objevuje myšlenka, že evoluce nemusí skončit s biologií, ale jen změní médium z DNA na kód a hardware. Potom je zde pohled obchodníka, každý člověk je na něčem závislí a my na tom vyděláme.

Doplněním pohledu obchodníka se ukazuje další vrstva. Z pohledu obchodníka, člověk je definován svou touhou a závislostmi. Každý něco potřebuje, a právě tam vzniká prostor pro obchod. Jinými slovy, slabosti a potřeby lidí jsou zdrojem zisku. Je to skoro jako taková antropologická satira, každý obor vidí v člověku něco jiného, ale vždycky spíš nedokonalost nebo slabinu, kterou může využít. Potom jsou ti, co nevidí lidi a vidí jenom sebe, říkáme jim blbci a nejhorší je srážka s blbci, tragédie je že blbci rozhodují centrálně o nás bez nás.

Zatímco lékaři, programátoři, evoluce či obchodníci vidí člověka jako materiál nebo prostředek, blbec nevidí nic a nikoho jenom sebe. A protože blbci často končí v rozhodovacích pozicích, stává se z jejich „pohledu“ systémová hrozba. Výsledkem je, že blbci rozhodují o nás, bez nás, což je mnohem horší než být „špatně diagnostikován“, „špatně naprogramován“ nebo „nahrazen robotem“. Tady už se z toho stává skoro společenská satira s filozofickým podtónem.