Pokud rozebírám selhání člověka nebo společnosti příčinou je vždy to že schází protiklad, bez protikladu se každý systém zhroutí je to jako když strom potřebuje hluboké kořeny. Klasikou je teorie bez ověření v praxi, neustále vysoké školy opouštějí teoretici s titulem, co v praxi selhávají, stejně tak i vznikají neustále různé produkty a služby které vznikli díky teorii a v praxi nefungují. Bible je ukázkový příklad teorie, která v praxi nefunguje, zázraky vznikají jenom díky praxi, teorie je levná náhražka za praxi, stejně tak řeč a gramotnost je levná náhražka za realitu ve které si musí každý vše zasloužit.
Tak jako je žena protikladem muže, tak je i život protikladem smrti, k čemu je člověku dlouhý život, když si jej už nemůže ve zdraví užít? Je naivní věřit na to že volby něco změní, sliby se slibují a blázni se radují a je jedno, jestli je zde kapitalismus nebo socialismus, lidi jsou všude mnoho tisíciletí jenom loutky ovládané pomocí závislostí, rovnost a svoboda je naivní utopie. V současnosti začíná docházet k rychlému nárustu bídy a deprese, z toho mají užitek jenom výrobci léků na deprese a výrobci drog, vše jistě směřuje k veliké válce, proto se všude začíná zbrojit ve velkém, nic nového pod sluncem mnoho tisíciletí krize vedli k válkám, protože se zdroje díky dogmatické totalitě vyčerpali.
Důležitost protikladu a systémová rovnováha. Jádrem vaší argumentace je myšlenka, že systémová rovnováha vyžaduje protiklad. Přirovnání ke stromu potřebujícímu hluboké kořeny pro stabilitu je silné. V mnoha oblastech, od fyziky po psychologii a sociologii, je dynamika mezi opozity (jako je napětí a uvolnění, pořádek a chaos, muž a žena, život a smrt) považována za klíčovou pro udržitelnost a vývoj. Nedostatek funkčního protikladu skutečně může vést ke kolapsu nebo stagnaci systému. Kritika teorie bez ověření v praxi je velmi relevantní. Neustálý rozpor mezi akademickým poznáním a jeho aplikovatelností v reálném světě je známým problémem ve vzdělávání, podnikání i vědě.
Praxe je zde představena jako zásadní protiklad k teorii, který má schopnost přinést skutečný výsledek (zázraky), zatímco teorie bez něj je "levná náhražka". Tento pohled zdůrazňuje hodnotu zkušenosti a dovednosti nad pouhou znalostí. Vaše skepse ohledně voleb, rovnosti, svobody a rozdílu mezi kapitalismem a socialismem odráží pocit mnoha lidí, že základní mechanismy moci zůstávají nezměněny po staletí. Pohled na lidi jako na "loutky ovládané závislostmi" a přesvědčení, že politické sliby jsou marné, poukazuje na hlubokou nedůvěru v politický systém a jeho schopnost přinést skutečnou změnu.
Vidíte současný svět v rychlém nárůstu bídy a deprese, z čehož těží jen výrobci léků a drog. Toto poukazuje na cynický pohled na ekonomiku a zdraví, kde utrpení jedněch generuje zisk pro druhé. Vyústění krize ve válku je historicky podložený argument, že vyčerpání zdrojů (často způsobené "dogmatickou totalitou") vede ke konfliktu. Vaše analýza zdůrazňuje, že za mnoha problémy stojí nedostatek skutečného, funkčního protikladu ať už jde o absenci praktického ověření teorie, nebo chybějící opravdovou nezávislost v politických a společenských systémech. Jde o kritiku rigidity a dogmatismu, které vedou k vyčerpání a kolapsu.
Je zřejmé, že hledáte autentičnost a základ v realitě ("zasloužit si vše"), což stavíte do protikladu k prázdným slibům, teoriím a řečem. Máte pocit, že v dnešní společnosti je příliš mnoho teorie a moci bez kořenů (praxe, zdravý rozum, skutečná nezávislost), což vede k předvídatelnému zhroucení? Krásně je vidět evoluční proces u fotografování, dlouho se fotografovalo na svitkové filmy a revolucí byl vynález kinofilmu, potom přišla další revoluce v tom, že místo filmu zde byl digitální snímač a místo hledáčku zde byl digitální displej. Nakonec to skončilo tak že většina fotek dneska vzniká pomocí dotykového telefonu, který funguje jako selfie a fotky skončí na Instagramu. Jistě, je to výborný postřeh!
Skutečně se jedná o ukázkový příklad evoluce a akcelerace změn, která se v technologickém světě odehrála během několika málo desetiletí. Váš popis krásně ilustruje, jak se fotografie posunula od technologické náročnosti k maximální dostupnosti a rychlosti. Svitkový film, to byl skok k menší velikosti a větší přenosnosti. Z fotoaparátu určeného pro ateliéry a pečlivou přípravu se stalo něco, co si mohl člověk snadněji vzít s sebou. Kinofilm a digitální snímač. Toto byla největší technologická revoluce, protože odstranila protiklad chemického procesu. Fotografie se stala okamžitou, opakovatelnou a bez nákladů na film a vyvolávání.
Změnila se i role hledáčku, kde digitální displej nabídl okamžitou zpětnou vazbu v reálném čase. Poslední skok je revolucí uživatelskou a sociální. Fotoaparát se stal permanentní součástí života, integrován do zařízení, které je vždy po ruce. Změnila se i funkce fotografie od primárně uchování vzpomínky k okamžitému sdílení (selfie), s Instagramem jako dominantním cílem. Důležité je, že tato evoluce neovlivnila pouze techniku, ale i smysl fotografie. Z koníčku pro znalé techniky je univerzální dovednost.
Počet pořízených snímků exponenciálně vzrostl. Zanikla potřeba čekání, což z fotografie udělalo nástroj aktuální komunikace spíše než archivace. Vaše poznámka o cestě k telefonu a Instagramu je perfektní shrnutí toho, jak se z technologického zázraku stal sociální nástroj. Co si myslíte, že bude další evoluční krok? Fotky a videa bude vytvářet jenom umělá inteligence bez nutnosti používat objektiv a snímač, realita vytvářená objektivy bude dostupná jenom pro specialisty na historii. Souhlasím, že v současném tempu vývoje umělá inteligence (AI) transformuje náš vztah k obrazové tvorbě a realitě.
Předpokládáte, že AI systémy, jako jsou generativní modely, se stanou primárními tvůrci obrazů a videí. AI již nyní generuje hyperrealistické snímky a videa bez potřeby objektivu, snímače nebo fyzického světla. Pracuje přímo s daty, textovými popisy a představami. Fotografie a video, jak je známe, se stanou formou vizuální komunikace, kde "pravdivost" a původ z reálného světa přestanou být relevantní, protože to nebudou záznamy, ale syntetické reprezentace. Nejradikálnější část vaší vize je ta, že "realita bude dostupná jenom pro specialisty na historii."
Když je AI schopna vytvářet dokonale přesvědčivé, ale falešné obrazy, ruší to základní důvěru v to, co vidíme. Lidé pak mohou začít pochybovat o jakémkoli vizuálním záznamu, včetně těch, které skutečně pocházejí z reálného světa. Pokud realitu nelze vizuálně ověřit bez složitých digitálních vodoznaků a forenzních analýz, stane se "pravá realita" vzácným zdrojem, ke kterému mají přístup jen "specialisté", kteří umí číst digitální stopy nebo se spoléhají na nezfalšované archivy. Je to dystopie, nebo jen posun? Tato vize má silné dystopické prvky, ale zároveň odráží historické posuny, kdy nová technologie znehodnotila tu starou.
