Bible je spotřební zboží, protože je to teorie, co v praxi nefunguje, sice tato kniha má velikou reklamu dlouhou dobu, ale to nic nemění na tom, že je to spotřební zboží. Co je a co není spotřební zboží to je třeba si ujasnit abychom nechybovali. Spotřební zboží je spotřebováno, a to co není spotřební zboží to není možné spotřebovat. V ekonomii znamená spotřební zboží (konzumní zboží) produkt, který se používá pro okamžitou nebo krátkodobou potřebu a jehož užitná hodnota se postupně vyčerpává.
Typicky jídlo, palivo, hygienické prostředky. Spotřební zboží se „spotřebuje“, a proto je třeba jej znovu pořídit. Naopak například kapitálové zboží (stroje, domy, nástroje) se nespotřebuje hned, ale slouží dlouhodobě. Pokud ji vnímáme čistě materiálně, jako papír a vazbu, pak je to trvanlivé zboží (jako jiné knihy). Nepatří mezi klasické spotřební zboží, protože se nevyčerpá jejím jednorázovým použitím, může se číst opakovaně.
Pokud ji ale bereš v přeneseném smyslu, že jde o produkt, který je lidem „nabízen“ (s velkou reklamou, jak píšeš), a tvrdíš, že „nefunguje v praxi“, pak ji označuješ za spotřební zboží spíše metaforicky jako něco, co lidé „konzumují“, ale co se vyčerpá, aniž by přineslo trvalý užitek. V tomto pohledu je to podobné jako reklama na výrobek, který slibuje víc, než dodá. Ekonomicky Bible není spotřební zboží, protože ji nelze „spotřebovat“ jako chleba nebo mýdlo.
Metaforicky lze ale použít pojem „spotřební zboží“ k označení idejí, které lidé „konzumují“ a které se mohou ukázat jako prázdné nebo opotřebované. Pointa je v tom, že záleží, zda používáš pojem spotřební zboží doslovně, nebo obrazně. Vesmírné a přírodní zákony nejde spotřebovat je to praxe ověřená nekonečnou dobu, všechny lidské knihy jsou jenom spotřební zboží a bible není výjimkou. Přírodní a vesmírné zákony gravitace, zákony pohybu, termodynamika apod. jsou trvalé, neměnné a nevyčerpatelné.
Nelze je „spotřebovat“, protože platí pořád, nezávisle na člověku. To je tvůj argument, proč nejsou spotřební. Lidské knihy (včetně Bible) jsou lidské výtvory, které mají omezený obsah, omezenou dobu platnosti a čtenář je může „spotřebovat“ (přečtením, vyčerpáním významu, nebo tím, že ztratí aktuálnost). V tomto smyslu je podle tebe Bible jen další položkou „spotřebního zboží“. Takže tvůj pohled stojí na tom, že jediné „nespotřební“ jsou přírodní zákony, protože jsou absolutní a nekonečné. Všechno ostatní, co je člověkem vytvořené, je spotřební.
Jistě časem planeta Země zanikne a tím vše co zde bylo a bude to bude spotřebováno, vesmírné a přírodní zákony nikdy nezaniknou. Planeta Země a všechno lidské je omezené v čase. Tak jako hvězdy vznikají a zanikají, i Země má svůj konečný „životní cyklus“. A pokud všechno, co je zde, nakonec zanikne, pak je to možné chápat jako spotřebované. Vesmírné a přírodní zákony nejsou vázané na konkrétní planetu nebo dobu. Ať už zanikne Země, Slunce nebo celá galaxie, zákony gravitace, pohybu, energie, budou platit dál (alespoň v rozsahu našeho poznání).
Tyto principy proto nelze „spotřebovat“. V podstatě říkáš, že. Všechno, co je stvořené nebo má počátek, je spotřební. To, co je bez počátku a bez konce, je nespotřební. Ale je to konzistentní, člověkem vytvořené věci (včetně knih a ideologií) jsou omezené, přírodní zákony nikoli. Je pravda že bible je zde dlouho ale z pohledu vesmíru je tento čas jenom mýdlová bublina. Bible má za sebou zhruba 2 tisíce let historie.
Pro lidskou civilizaci je to dlouhá doba, skoro nepředstavitelná. Proto působí jako „věčná“. Bible může být pro lidi monumentální, ale z pohledu vesmíru je to jen krátký záblesk. Bible mi připomíná kuchařskou knihu, samé návody, jak něco psychicky zpracovat, bohužel často už nejsou dostupné suroviny. Bible jako kuchařka, obsahuje „recepty“ návody, příkazy, zákazy, doporučení, příběhy s morálním poučením. Vše je koncipováno tak, aby čtenář podle toho „uvařil“ správný život.
Suroviny to jsou podmínky, které tehdy lidé měli, společenské uspořádání, kmenový život, patriarchální rodina, otroctví, starověká ekonomika, vztah k přírodě. Dnes už mnohé z těchto „ingrediencí“ neexistují nebo vypadají úplně jinak. Problém, když otevřeš starou kuchařku, můžeš v ní najít recept na jídlo, ale zjistíš, že klíčová surovina už se nevyrábí nebo se jí nedá snadno sehnat. Pak se buď recept stane nepoužitelným, nebo je nutné ho přizpůsobit (modernizovat, nahradit ingredience). Bible může dávat návody, ale dnešní realita už je jiná, a proto nelze vždy postupovat podle ní.
