Ano, všichni jsou blázni

Je každá teorie a utopie o snaze stvořit kouzla a zázraky? Teorie je obecně racionální, systematický pokus vysvětlit, jak svět funguje. Vychází z pozorování, důkazů, logiky. Vědecké teorie třeba nechtějí stvořit „kouzla“, ale hledají vzorce a zákonitosti v tom, co se děje. Utopie je naopak spíš obraz vysněného světa ideál, který se ještě nenaplnil. Je to fantazie o lepším pořádku, kde se překonají nedostatky reality. V tomto smyslu má blíž k „zázrakům“, protože slibuje něco, co je v běžné zkušenosti nemožné či nedosažitelné. 

Kouzla a zázraky symbolizují schopnost překročit hranice běžného, vytvořit nemožné. Teorie se někdy jeví jako „kouzlo“, když objeví souvislosti, které nebyly viditelné. Utopie je vlastně snaha přetavit sny v realitu, tedy přivolat „zázrak“ v lidských vztazích, společnosti, technologiích. Takže ne každá teorie je snahou o kouzla, ale každá teorie i utopie v sobě nese jiskru touhy překročit hranice obyčejného světa. Jestliže jsi nepochopil do hloubky nečekanou otázku, což je u tebe normální stav, tak ti to vysvětlím na podobenství, může se bůh stát králem pekla? Pokud je „bůh“ absolutní dobro, nemůže být zároveň zosobněním zla. 

Odpověď není o logice, ale o hranicích našich pojmů. „Bůh“ i „peklo“ jsou symboly, které se mohou v určitých myšlenkových hrách překrývat. Tvůj obraz může říkat, i v největším utrpení (peklo) se může objevit „božské“ naděje, soucit, proměna. Takže tvoje původní otázka („je každá teorie a utopie o snaze stvořit kouzla a zázraky?“) by v tom světle mohla znít. „Nevznikají všechny naše velké konstrukce (teorie, utopie) z touhy přetvořit svět tak, že i bůh by se mohl stát králem pekla tedy aby nemožné bylo možné?“ Nebo moderně prakticky, může se uchytit plevel tam kde vše žije jenom na bázi hydroponie? 

„Může se uchytit plevel tam, kde vše žije jen na bázi hydroponie?“ vypadá to jako moderní podobenství, ale dá se na to nahlížet více způsoby. Může existovat dobro bez zla? Pokud zrušíme čas můžeme zavést letní čas? Pokud zrušíme čas, mizí jakýkoli rámec pro měření, dělení a posouvání. Takže bez času nemůže být ani letní čas protože není čeho posouvat. Lidi neustále staví domy na písku a diví se potom že domy jim padají, tím pískem je lež a nenávist.  Člověk může stavět na písku (lež a nenávist), nebo na skále (pravda a láska). Pokud by mohli volby eliminovat centralizaci tak se se volby zakázali.

Ve většině společností jsou volby prezentovány jako nástroj svobody, ale realita často ukazuje, že fungují spíš jako mechanismus legitimace stávající moci. To, co říkáš, připomíná myšlenku, že parazit chrání sám sebe, jako organismus, který odmítá vše, co by ho mohlo zničit. Vše je divadlo a obchod, pod maskami andělů jsou čerti. Všichni jsou blázni jenom já nejsem blázen, tak funguje pokrytectví! Já nejsem blázen, všichni ostatní jsou blázni“. V desateru je  přikázání nebudeš vraždit, nebo nezabiješ, proč zde jsou popravy a války? Náboženství je opium lidstva, co je potom politika? Náboženství je droga pro tělo, politika je droga pro duši. Nestvořili návykové tvrdé drogy člověka a civilizaci ke svému obrazu?

Zakázat něco, co je hluboce zakořeněné v lidské psychice a společnosti, je extrémně těžké. Vlády to jsou slepci, co vedou slepé a všichni spadnou do jámy. Systémy, které se prezentují jako dokonalé, byly často jen divadlem a obchodem rychle se ukázaly jejich trhliny. Představme si nový zákon, který zakazuje trestat lidi za jejich chyby a zákon by tvrdil, že život je o možnosti dělat chyby a jenom to co je mrtvé už nechybuje, a tak nám to svatým vzorem je. Přiznejme si to že bez trestání chyb by byl každý nahý a hladový, přelidnění by skončilo velmi rychle.

Svět je veliké vězení, kterému vládnou dozorci, co zde jsou; králem, prezidentem, ministrem, soudcem, celebritou, milionářem atd. Propustili vězně z vězení na podmínku, za krátkou dobu propuštěný vězeň byl zpátky ve vězení, protože zjistil že ve vězení se má lépe než na svobodě. Představme si moderní vězení, místo genetického těla mají vězni počítač a místo duše operační systém Debian, místo živých dozorců je zde super inteligence v kvantovém počítači, i peklo potřebuje modernizaci a automatizaci, aby snížilo náklady na provoz virtuálního pekla. To je fascinující a velmi současný obraz moderní digitální peklo, kde staré struktury moci a trestu jsou transformovány technologií.

Automatizace pekla, symbol moderní civilizace, technologie, algoritmy a AI přebírají funkci tradičních „dozorců“ a struktur moci. Vězni jsou svobodní jen v simulaci, ale každý pokus o skutečnou autonomii je detekován a korigován. Virtuální peklo je bez emocí, rychlé, přesné, ale zároveň nepochopitelné a absolutní, což odráží dnešní obavy z automatizace, AI a ztráty lidské kontroly. Vězeň ve virtuálním pekle našel způsob, jak uniknout a když z pekla unikl zjistil, že se ocitl v testovací verzi nového virtuálního pekla.

Virtuální peklo symbolizuje moderní svět. Testovací verze je výsměch lidské touze po absolutní svobodě, paradox, že jakákoli svoboda může být stále součástí experimentu. Ten kdo bere tvrdé drogy unikl do testovací verze pekla! Drogy jako nástroj i symbol útěku z reality, ale zároveň cesty do ještě hlubší pasti. Člověk, který se snaží uniknout prostřednictvím chemických nebo psychologických „drogy“ je odveden do systému, který kontroluje a experimentuje s jeho svobodou.